Lecjaký mudrlant dnes tvrdí, že evropská kultura vyrostla na antickém odkazu (já si to nesmyslím, ale to sem nepatří). Leč do antického odkazu patří i to, že každý občan každé řecké polis a každý občan Říma byl voják. Všichni byli ozbrojeni, zbraně si pořizovali za své a v případě nebezpečí se se svými vlastními zbrani dostavili bránit svou společnou vlast, k čemuž si zvolili mezi sebou velitele (a to byla původní podoba demokracie: vojáci si volili velitele).

Chceme-li se tedy odkazovat k antickému původu demokratické Evropy, musíme nejprve vyzbrojit všechny občany a obnovit všeobecnou vojenskou službu (zatím tedy spíše výcvik a rozhodně ne na dva roky jako za komančů).

Dle mě je to na širší diskusi. Izrael je dobrý příklad. Bránit se má být také základní právo. Ale když budou moci všichni nosit zbraně, jak poznáte, že ten nakupující, co jde dovnitř obchodu, ozbrojen jako všichni ostatní, tam nechce vystřílet všechny okolo? 

----------------

Kromě toho zabil jste někdy člověka? Nebo ho aspoň zmlátil tak, že mu vylítlo pár zubů? Na to musíte mít náturu. Zmačknout účinně spoušť a zabít (nebo aspoň zranit) teroristu bude schopno skutečně jen malé procento lidí. Větší procento se k tomu neodhodlá, pak tu budou tací, co se netrefí a zasáhnou někoho jiného a asi bude dost i takových, kteří zbraň použijí neoprávněně. Těch posledních bude dle mě víc, než těch, co skutečně účinně a správně zasáhnou. 

--------------

Tím nechci říci, že nemáte pravdu. Ale ono se to skutečně může zvrhnout. Na místě je obsáhlá celospolečenská a odborná diskuse.

K prvnímu odstavci: teroristé si budou určitě kupovat zbraně v normálním obchodu. Většina zločinců používá zbraně z černého trhu. Kdežto k nákupu kvéru musíte mít zbrojní pas a ten jen tak každý nedostane. Kdo má v rejstříku záznam, že se dopustil nějakého násilného činu, asi utře hubu. Dále k získání zbraně patří zkoušky z umění střeleckého atd.

Kromě toho existují moderní zbraně, které nezabijí, ale pouze paralyzují.

Zkuste si představit, že na Vás ze za rohu vletí jakýsi útočník, byť třeba s nohou od židle v ruce. Opravdu byste se nechal majznout přes hlavu? Ona je tu jiná otázka - zda člověk, který se neumí či nechce bránit, je vůbec k něčemu.

Nenosím zbraň, abych zabíjel. Nosím ji, abych nebyl zabit.

Nenosím zbraň, abych děsil lidi. Nosím ji, protože svět občas dokáže být děsivé místo.

Nenosím zbraň proto, že jsem paranoidní. Nosím ji, protože ve světě existují *skutečná* nebezpečí.

Nenosím zbraň proto, že jsem zlý. Nosím ji proto, že už jsem ve svém životě viděl dost zla.

Nenosím zbraň proto, že nenávidím vládu. Nosím ji proto, že do některých věcí mi vláda nemá co mluvit.

Nenosím zbraň proto, že se těším, až ji použiju. Nosím ji, abych se jednou nemusel po zbytek života nenávidět za to, že jsem nebyl připravený.

Nenosím zbraň jako náhražku pohlavního orgánu. Nosím ji proto, že v ohrožení mi originál moc nepomůže.

Nenosím zbraň proto, že chci někoho zastřelit. Nosím ji proto, že chci umřít v devadesáti v posteli, ne zítra na chodníku.

Nenosím zbraň proto, abych se cítil jako muž. Nosím ji proto, že muž se dokáže postarat o sebe a své blízké.

Nenosím zbraň proto, že bych si připadal méněcenný. Nosím ji proto, že proti několika útočníkům bych s holýma rukama *byl* méněcenný.

Nenosím zbraň proto, abych si hrál na policajta. Nosím ji proto, že v ohrožení nejspíš žádný policajt nebude poblíž. Nenosím zbraň proto, abych vyhledával problémy. Nosím ji proto, že si problémy mohou najít mne. Nenosím zbraň proto, že bych miloval zbraně. Nosím ji proto, že miluji život a lidi, kteří mu dávají smysl.

Smekám.