I v kyselině sírové

Kvasinky spotřebují cukr, uhynou ve vlastních výkalech a my se radujeme ze šampaňského. Život si hledá cestu i v příšerně drastických podmínkách.

Některé bakterie redukují kyselinu sírovou a sírany na sulfan a sulfidy.

Jiné zase, aby přežily, naučily se oxidovat sulfidy až na sírany či kyselinu sírovou.

Až člověk vyhladí veškeré aerobní organismy na povrchu planety, až celá atmosféra shoří v žáru termonukleární války, tyto a podobné organismy budou tvrdošíjně existovat dál...

A pak možná, za další miliardu let vývoje, povstane zcela anaerobní civilizace.

Dnešní haiku:

Kyselá prdel

Desulfovibrio mlsá

není závada