Schrödingerova kočka přežila svého autora o 50 let

4. ledna 1961 zemřel rakouský teoretický fyzik a jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (1887-1961). Jmenovaný vědec se proslavil především formulací po něm nazvané Schrödingerovy rovnice, za niž roku 1933 obdržel spolu s Paulem Diracem Nobelovu cenu. Pro laickou veřejnost je však tento fyzik známý spíše díky svému proslulému paradoxu, který vešel do historie jako tzv. Schrödingerova kočka.

Jedná se o myšlenkový experiment, při němž je živá kočka umístěna v neprůhledné krabici, v níž je zařízení, které ji usmrtí, dojde-li k rozpadu atomu v radioaktivním vzorku. Stav kočky (mrtvá nebo živá) je závislý na tom, zda došlo k rozpadu atomu či nikoliv. Podle kvantové teorie můžeme předpovědět pouze pravděpodobnost rozpadu atomu radioaktivního vzorku, která je určená vlnovou funkcí daného atomu. Vlnová funkce systému zahrnuje kombinaci dvou možných stavů (živé kočky a mrtvé kočky), které se vzájemně vylučují. Z našeho pohledu kočka může být buď živá, nebo mrtvá; ovšem kvantově-mechanický vlnový popis tuto jednoznačnost neumožňuje. Kočka je živá a mrtvá zároveň v každém časovém okamžiku, až do doby, kdy se do krabice někdo podívá.
Časový vývoj kočky je matematicky popsán jako kombinace obou stavů. Teprve v okamžiku otevření krabice (tedy v okamžiku pozorování) lze jednoznačně určit stav systému. Schrödingerova kočka ukazuje problém spojený s měřením, neboť stav systému se mění samotným aktem pozorování. Demonstruje se tak základní myšlenka kvantové fyziky, že realitu musíme chápat zcela jinak než doposud. Žádný objekt ve vesmíru nemá pouze jednu určitou historii, ale všechny možné historie. V tomto případě jsou to dvě historie: v jedné je kočka živá, v druhé je mrtvá. Podle kvantové mechaniky mohou obě tyto historie koexistovat. V okamžiku pozorování naše vědomí vybírá jednu z možných historií, kterou pak považuje za jedinou možnou - což je ovšem z pohledu kvantové fyziky omyl...
Schrödingerova kočka se s oblibou objevuje v uměleckých dílech, od literatury až po film - pohrává si s ní třeba Terry Pratchett ve své knize Nefalšovaná kočka, zmínka o ní (což není až tak překvapivé) padne v kultovním seriálu Teorie velkého třesku, ale též ve snímku Repo Men či v Seriózním muži bratří Coenů - a výčet by mohl dále pokračovat...