- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zdroj obrázku: tn.nova.cz
Ale pojďme zpět k euru, o kterém ještě jednou opakuji, že je výhradně politickým projektem a jeho podstata nemá s ekonomií či ekonomikami států platících eurem nic společného. Správný ekonom by si přece nemohl nechat vzít tak významný nástroj, jakým je měnová politika. Velmi dobře nám to dokazují státy zmítané krizí, které by nutně potřebovali devalvovat svoji měnu, aby zlevnili své výrobky vyvážené do ciziny a znovu tak nastartovali své národní ekonomiky. To ale díky euru nemohou. A tak jedním z mála států, který na euru vydělává, je Německo. Tomu totiž náramně vyhovuje, že jeho měna má směnný kurz 1:1 s mnoha dalšími státy Evropy. Díky tomu jsou německé produkty v celé eurozóně levnější, než by odpovídalo výkonnosti jednotlivých evropských ekonomik. Byly-li by národní měny odrazem výkonnosti jednotlivých ekonomik, musela by v současné době německá měna být výrazně „tvrdší“ než třeba měna řecká či portugalská. Nedivím se tedy Angele Merkelové, že bude projekt jménem Euro hájit tak dlouho, jak to jen bude možné.
Ve světle tohoto jednoduchého příkladu potvrzeného současným děním v Evropě jsem přesvědčen, že si svou měnovou politiku nesmíme nechat vzít. Pamatujeme přece euro za 30 Kč, 27 Kč, ale také 23 Kč. Naše měna je prostě odrazem výkonu naší ekonomiky. Také bych si přál, abychom někdy v budoucnu měli směnný kurz s Německem 1:1, ale i pak to musí být ve vztahu koruna:euro a ne české euro:německé euro. Neberme sami sobě tak významný makroekonomický nástroj, jakým je měnová politika a ponechme si svoji českou korunu.
Další články autora |