Hrdost je formována činy, ne řečmi

Bez ohledu na aktuální situaci na bojišti, Ukrajina jednou bude znovu svobodná. Je otázkou, jestli to bude za měsíc nebo za několik let, ale bude.

Oproti zbytku světa, který ji obětoval za své (krátkodobé?) pohodlí, však v těžkých bojích posílí svoji národní hrdost a jednotu.

A to je něco, s čím Putin nepočítal. Dobře věděl, že velká část Ukrajinců není spokojená se svojí vládou, a věřil, že bude většinově vítán jako osvoboditel. Ukrajinci se ukázali jako vlastenci a Putina přivítali se zbraní v ruce jako agresora. Odhodlaní bojovat až do konce. Sláva Ukrajině!

Moc bych si přál, abych mohl cítit to samé. Hrdost, že jsme něco udělali, že naši představitelé něco udělali. Zatím bohužel cítím stud z planých řečí EU o sankcích a poraženeckých slov prezidenta USA Bidena, který je de facto smířen s pádem Ukrajiny.

Svět už nebude jako dřív – zůstanou evropští lídři bez respektu a USA právě definitivně ztrácí poslední střípky svého puncu „strážce světového míru“. Myslím, že se ještě dá leccos zachránit, ale s přibývajícím časem a bezzubým přešlapováním budou obyvatelé západního světa svými představiteli znechucenější a znechucenější.

Mám-li znovu nabýt víru ve své lídry, očekávám co nejrychleji:

  1. Materiální pomoc Ukrajině (vojenský materiál, základní a zdravotnické potřeby)
  2. Finanční pomoc Ukrajině (ze strany států i výzva občanům – sám už jsem peníze poslal včera a mám alespoň maličký pocit, že jsem něco udělal)
  3. Ukázat Putinovi, že se ho nebojíme – ihned zahájit proces vstupu Finska a Švédka do NATO. Pokud si to Putin nepřeje, asi se toho oprávněně bojí
  4. Nastavení nejtvrdších možných ekonomických sankcí vůči Rusku
  5. Co nejrychleji vyjednat příměří a jednat o budoucím nastavení Ukrajiny

V tomto směru už jsme ztratili mnoho cenného času, který hraje pro Putina a je nutné jednat rychle.

Mezitím stále poteče na Ukrajině krev. Jak už víme – krev vojáků i civilistů. Toto šílenství je nutné zastavit! Ale reálnou pomoc zatím poskytlo pouze Polsko, které Ukrajincům dodalo vojenský materiál. Závidím Vám, Poláci, máte být na co hrdí!

A prosím českou vládu, udělejte to také. Když může Polsko, musíme my také! Vraťte mi pocit hrdosti být Čechem, prosím. V tomto ukrajinsko-ruském konfliktu ho zatím jen ztrácím…

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Petr Maroš | sobota 26.2.2022 9:22 | karma článku: 16,55 | přečteno: 365x