Kdy jsme se vlastně přestali nudit?

Nedávno se mi stala zvláštní věc. Stál jsem ve frontě bez mobilu v ruce. Nezapomněl jsem ho doma ani nebyl vybitý. Jen jsem ho nevytáhl z tašky. Schválně. Asi po minutě jsem si uvědomil, že se nudím.

Zvláštní pocit, jaký jsem už dlouho nezažil. Co si ale počít s časem, který je najednou k dispozici?

Stál jsem tam a jen tak koukal kolem sebe. Jako za dětských let. Stejně tak mi začal fungovat i mozek.

Prasklina na zemi měla najednou tvar Itálie, jen s dvěma podpatky. Paní přede mnou poskakoval a cinkal na tašce zavěšený plyšový pejsek s rolničkou v rytmu á-dva-cink, á-dva-cink. Z vedlejší pekárny se linula nádherná vůně čerstvého pečiva. Jen se zakousnout. Zapomenuté vjemy se začaly probouzet a moje tělo a mysl se najednou tetelily blahem.

A pak mi to došlo. My se vlastně už skoro vůbec nenudíme.

Hovor. E-mail. SMS. Facebook. Instagram. WhatsApp. Jedna notifikace. Druhá notifikace. Zprávy. Hovor. Email. SMS ...

Člověk jede pořád v jednom velkém informačním kole. Když pak potřebuje ze sebe všechen ten každodenní balast shodit, objedná se na víkendový kurz meditace, mindfulness nebo pobytu ve tmě. Samozřejmě za drahé peníze, které musí vydělat tím, že zase bude v jednom kole. Začarovaný kruh moderní doby.

Nestěžuji si, že dříve bylo líp. Spíše, že nuda dříve bývala stav. Teď je to porucha, nebo draze placený ozdravný pobyt.

Dnes, když se objeví nuda, tak jí hned něčím umlčíme. Nemůžeme se přece ztrapnit tím, že se budeme nudit. Co by na to řekli ostatní? Když chvíli nevidí na Facebooku nebo Instagramu žádné nové fotky nebo příspěvky hned píší: „Jsi v pořádku?“

Už si ani nevzpomínám, kdy nastal ten moment, kdy jsme se rozhodli, že nuda, ticho a nicnedělání už nejsou potřeba.

Přitom z nudy vzniká spousta zajímavých věcí. Například:

- hloupé kresby na prázdných stranách zápisníku tvořící jakousi abstraktní krásu, která potěší,

- praštěné nápady, které člověk nemusí realizovat, stačí, že pobaví svou vlastní existencí,

- toulavé myšlenky bez cíle, které úžasně zklidní a pročistí hlavu od každodenního shonu.

Od té doby, co jsem ty pocity v sobě znovu objevil, si občas neodpustím chvilku na ticho a nicnedělání. Jen ještě musím vyřešit, aby mě u toho nikdo nevyrušoval.

Dnes už je snadné si v telefonu u příchozích hovorů nastavit libovolnou hlášku, kterou majitel přístroje vyšle směrem k nechtěnému volajícímu. V nabídce si může vybrat třeba: „Momentálně jsem zaneprázdněn“ nebo “Teď nemůžu, zavolám později“ apod. Stačí jen kliknout na příslušný řádek nabídky.

Já kliknu na řádek„vlastní“ a nastavím si hlášku výhradně pro svoje chvíle mého soukromého ticha. Mohlo by tam být například: “Momentálně nic nedělám a nudím se. Heč!“

Pokud byste se někdo chtěl na chvíli nudit a dostal u toho nápad na jakoukoliv další (třeba i praštěnou) hlášku, klidně se podělte, rád ji uvítám. Už kvůli vám.