Falešná a opravdová hrdost - jak jsem to pochopil
Jako malé děti jsme byly pro každou nepravost. Občas jsme se popraly se spolužáky z vedlejší třídy, občas jsme holkám schovávaly svačiny a kdo byl nejsilnější nebo nejlstivější, byl v ten moment největší hrdobce a ostatními pak poprávu respektován a obdivován. Ovšem až do chvíle, než přišel tělocvikář, ze široka se rozkročil a nesmlouvavě vyřkl stručnou otázku, na kterou musel dostat stručnou odpověď: „Kdo to byl?“. V ten moment i ten největší hrdina byl schopen vykoukat do školního linolea díru o velikosti Mariánského příkopu.
Byla to totiž falešná hrdost. Spíše tedy něco jako pýcha. Jak prohlásil už před cca. 3 tisíci lety izraelský král a syn Davida Šalamoun: „Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí“.
Podobné pocity jsem občas míval do určité doby v dospělosti. Často jsem například od známých-pivařů slýchával věci jako: „Máme nejlepší pivo na světě!“. Když jsem pak v zahraničí a je asi úplně jedno v jaké zemi, stál v místním supermarketu před regály s pivy, to naše „nejlepší“ bylo obvykle umístěno úplně dole a s tou nejnižší cenovkou. Původně natěšen kamarády, jsem opět koukal dolů do podlahy a kromě nejlepšího piva, hledal i onu hrdost na něj.
Před pár lety, když jsme byli s rodinou na dovolené v Saint-Tropez, zašli jsme si na večeři do takové menší romantické restaurace na pláži. Bylo téměř plno, číšník nás usadil k poslednímu volnému stolu, kousek od jednoho staršího páru. Ten vypadal, že i po letech si má stále co říct a svět kolem něj v ten okamžik neexistuje.
Po chvíli ale starší muž vstal a zamířil si to rovnou k nám. „Podle Vaší řeči to vypadá, že jste z České republiky“, říká pán francouzsky. „Ano, máte dobrý sluch, že poznáte tak neobvyklý jazyk“, odpověděli jsme mu. „Víte“, pokračuje ten starší muž, „já obdivuji Českou filharmonií“. Trochu nás tím překvapil, že ji zná, ale jeho vkus jsme mu pochválil. Každopádně měli jsme to tímto za skončené a věnovali jsme se nadále pouze našemu stolu.
Sedl si zpátky ke své partnerce. Po chvíli opět vyskočil a už byl zase u nás. „Víte, já mám na Českou republiku krásné vzpomínky. Když jsem blíže poznal Vaše filharmoniky, tak mne uchvátili nejen jako hudebníci, ale i jako lidé.“ „Děkujeme, to zní opravdu hezky“ odpověděli jsme mu. Muž se opět posadil.
Ne na dlouho. Po chvíli opět vyskočil ze židle, jako by mu na ní někdo mezitím dal napínáček a už zase stál u nás. „Jeden hudebník mne dokonce vzal k sobě domů. Strávil jsem u jeho rodiny a v jeho rodném městě celý víkend. Byl to opravdový zážitek. Zapsalo se mi to hluboce do mého srdce“, poznamenal. Už jsme ho začali trochu podezřívat, že se se svojí partnerkou pohádal a prostě si chce jen k nám přesednout. Každopádně vrátil se opět ke svému stolu. A opět k nám a opět ke svému stolu a opět k nám a tak dále. Když jsme se po večeři jali odcházet, ještě povstal, držel si ruku významně na hrudníku a na rozloučenou nám povídá: „Českou republiku mám už napořád ve svém srdci.“
Nebudu lhát, začala se ve mně probouzet určitá hrdost. Na filharmoniky, na Českou republiku, na to, že někomu stálo za to, aby vstal od večerního stolu (a to ne jednou!) a šel se podělit o to, co nosí ve svém srdci.
Už jsem si myslel, že to byl jen takový bezvýznamný večerní příběh z letní dovolené na Azurovém pobřeží. Až toto září, kdy se konal mezinárodní festival vážné hudby 129. Dvořákova Praha. Na internetu jsem v oznámení o přípravách festivalu uviděl fotografii ne jemu nepodobného chlápka. Pod fotografií pak bylo napsáno zhruba toto: „Zahajovací koncerty 129. sezóny Dvořákova Praha místo současného nemocného dirigenta České filharmonie bude řídit Charles Dutoit, jeden z největších odborníků na francouzskou a ruskou hudbu 19. a 20. století, kterého známe i z dřívějších Pražských jar.“
Mezi naší dovolenou a tímto oznámením s vyobrazením maestra dirigenta uplynulo několik let. Nedokázal jsem tedy přesně říct, zda ten večer za patřičného přítmí v restauraci v Saint-Tropez, to byl opravdu tento chlápek z fotografie, nebo jen maskovaný četník, který potajmu zkoumal, zda k jídlu pijeme víno nebo olej. Každopádně, co mohu říct s jistotou je, že ta hrdost, která se z jeho srdce přelila do mého, byla opravdu opravdová.
Oproti mojí dceři jsem se na letošní Dvořákovu Prahu nedostal. Ale jsem přesvědčen, že kdybych na koncertě byl a filharmonici by zahráli nějaký tón falešně a někdo by vykřikl „Kdo to byl?!“, tak bych hlavu už dolů nesklonil.
Petr Mála
Otevři kufr a já Ti řeknu, kdo jsi.

Na cestách jsem strávil značnou část svého života. Během času jsem dokázal poznat, odkud daný člověk přicestoval. Nemusel ani promluvit svou rodnou řečí. Stačilo, když z nějakého důvodu otevřel svůj kufr. Obsah prozradil vše.
Petr Mála
Havaj nebo Neapol? Život je plný dilemat.

Není asi dne, kdy by člověk nestál na rozhodovacím rozcestí a nemusel nějaké učinit. Přestože na toto téma existuje mnoho knih a návodů, na některá rozhodnutí zaručený a univerzální recept neexistuje.
Petr Mála
Do you speak haf? Vyzkoušel jsem apku na komunikaci se zvířaty.

Od dětství jsem záviděl Jiříkovi ze Zlatovlásky, že mohl rozumět zvířatům. Nedávno na mne na internetu vyskočila reklama na překladač z/do zvířecího jazyka. V době AI, proč ne?
Petr Mála
Na letní tábor s lahví vodky

„Vodky nebo vody?“, napadla mne hned otázka na možný překlep. Ne nejde o překlep. Byla to instrukce nebo spíše pobídka, co si vzít na letní tábor, uvedená na stránkách jedné z agentur specializující se na pořádání táborů.
Petr Mála
Den bez imigrantů

Předvolební kampaně stran a hnutí pro letošní podzimní volby nabírají na obrátkách. Zeleného Alzáka postupně na obrazovkách vytlačuje fialový premiér, červená Konečná či další politici barevného i černobílého smýšlení.
Další články autora |
Obří výpadek elektřiny ochromil velkou část Česka. Energetici řekli příčinu
Sledujeme online Velkou část Česka včetně Prahy a dalších velkých měst postihl masivní výpadek proudu. Bez elektřiny...
A modré přilby jen přihlížely... Fotka ze Srebrenice dodnes straší Nizozemsko
Seriál Nizozemští vojáci sedí na střeše obrněného vozidla, vedle sebe modré přilby. Pod nimi stojí tisíce...
Plovoucí bary a „nepřevratitelný“ raft. Na Vltavě kvete zvláštní vodácký byznys
Je deset hodin ráno a na jezu v Herbertově, dva kilometry po Vltavě od Vyššího Brodu na jihu Čech a...
Proslavily ji šaty z minerálky. Topmodelka z ikonické reklamy se vrátila do Varů
Michael Douglas, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard. Celá řada hvězd a celebrit ozdobila letošní...
Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení
Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil ve čtvrtek poprvé i snímky poškozeného vedení V411....
Uhelná párty neskončila. Banky nadále podporují fosilní paliva, říká zpráva
Navzdory cílům a změnám klimatu se v poslední době opět zvýšily objemy peněz proudících do uhelného...
Trump mění názor Američanů na migranty. Jsou přínosem, říkají i republikáni
Jen několik měsíců poté, co se Donald Trump vrátil do úřadu amerického prezidenta uprostřed vlny...
Obrana vyhlásila tendr na obrněné vozy za 25 miliard, poslouží i jako sanitky
Ministerstvo obrany vyhlásilo zakázku na obrněná čtyřkolová vozidla. Celkem 185 aut by mělo sloužit...
Fico žádá dohodu o ruském plynu. Sankce je ochotný blokovat i za cenu obří krize
Slovensko chce do úterý dohodu s Evropskou unií ohledně požadavků Bratislavy k plánu Evropské...

Rodinný dům nebo chalupa 3 km od města Heřmanův Městec
Načešice, okres Chrudim
3 990 000 Kč
- Počet článků 27
- Celková karma 13,27
- Průměrná čtenost 817x
Oblíbené články
Oblíbené knihy
- Osudy dobrého vojáka Švejka
- Nesnesitelná lehkost bytí
- Slepičí krok
- Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
- Perličky na dně