CO 2 dny, to 2 kg CO2. Čekají nás v budoucnu antiuhlíkové respirátory?

Ať chceme nebo ne, průměrný člověk denně vydechne asi 1 kg CO2 (oxidu uhličitého). Vytváříme tak skleníkový plyn jen tím, že žijeme. Plus navíc to, co vytváříme svoji další spotřebou.

K tomu by pak ale měla následovat otázka jako pro malé děti. Zvládneme si to po sobě uklízet sami, nebo necháme, ať tuto práci za nás dělají rodiče resp. vlády?

Korporace mají o dilema méně. Velké společnosti jsou v tomto směru již pod kontrolou států, nejen EU. Musí reportovat produkci CO2 a plánovat snižování uhlíkové stopy na základě různých směrnic a metodik jako jsou NFRD, CSRD, ESG a dalších. V příštích letech pak přijdou na řadu i střední a menší firmy. Fyzickým osobám se zatím nařízení a povinnosti vyhýbají.

Kdo někdy zažil dovolenou ve Skandinávii, má jasnou představu o tom, jak vypadá zdravá příroda. Mně osobně při pobytu v tamním prostředí, vždy přejde alergie. A to okamžitě. Prostě „tak“ (česky „děkuji“), řekl bych Švédům. Takové benefity poskytuje člověku zdravá příroda.

Nejsem žádný ekologický aktivista a tak mi čísla o změnách klimatu dlouho nic neříkala. Slýchával jsem v médiích něco v duchu: „S množstvím přibývajícího CO2 v atmosféře, se planeta za 100 let oteplila přibližně o 2 °C. Poslední desetiletí zaznamenalo v měření teplot jen samé rekordy.“ Dva stupně je moc, málo nebo tak akorát? Bylo to pro mne moc abstraktní. Jak s takovou informací pracovat? Když člověk neví, kde začít, nejlepší je začít u sebe, říkám si. Tedy u sebe jako člověka. Převedl jsem si to tedy na teploty člověka.

Průměrná teplota zdravého lidského těla je cca. 36,4 °C. Když jsem byl nedávno darovat krev, měřila mi před odběrem zdravotní sestra mj. teplotu. „36,7 °C, to je v pořádku“, řekla. Když tedy k té průměrné teplotě přidám 2 °C, tak to dělá 38,4 °C. „To není v pořádku“, řekla by sestra. Taková teplota už značí, že jsme nemocní. Člověk i při takovéto horečce dokáže ještě vcelku fungovat, chodit do práce apod., ale žádná hitparáda to není. Každopádně když k tomu přidám další 4 °C, tedy tolik, o kolik by se měla zvednout teplota planety od současnosti do konce století, vyjde mi z toho přes 42 °C. Že bych s takovouto horečkou fungoval, to už si moc představit nedokáži.

Když jsme jednou s manželkou diskutovali o tom, že nás jednou nahradí roboti a co budeme vlastně pak dělat, naše děti se zaradovaly. Jako jeden muž, tedy spíše jako jedno dítě zvolaly: „Hurá, aspoň budeme mít čas zachraňovat planetu!“. Tahle generace prostě už přemýšlí jinak.

Před pár dny vyšel v médiích článek s názvem „Konec ruštiny na základkách. Vyučovat se budou jazyky s „globálním využitím“. Článek se věnoval prohlášení ministra školství Beka o dalším směřování výuky na našich školách. Pokud to ministr myslel seriózně, tak je to skvělý nápad, učit se věci, které mají „globální využití“.

Možná tak uzrála doba, zařadit do školních osnov i předměty typu „Ochrana -“ nebo teď už spíš „Záchrana planety“ příp. „Udržitelné chování“ apod. Děti se díky tomu mohou naučit, jak nevytvářet, případně po sobě i uklízet svoji uhlíkovou stopu. Rozpoznávat barvu popelnic a třídit odpad už dnes umí každé malé dítě. Naučit se uklízet uhlíkovou stopu je dokonce lehčí, než třídit odpad.

Těch možností je nepřeberné množství. Mne zaujaly tyto dvě vcelku jednoduché a dokonce zdraví prospěšné možnosti:

Produkce 1 kg hovězího masa vytvoří uhlíkovou stopu ve výši cca. 30.4 kg CO2. Dietní variantou a to i uhlíkově, je pak kuřecí maso. Při jeho výrobě vznikne 7 krát nižší uhlíková stopa. Vegetariánská strava dokonce srazí uhlíkovou stopu na minimum. Nenutím nikoho, aby se z něj stal trávožrout, ze mne asi také nebude. Ale zařazení jen jednoho vegetariánského jídla týdně, ušetří tolik CO2, jako byste vyprodukovali jízdou autem (na fosilní paliva) na vzdálenost cca. 2.000 km (10x Praha-Brno nebo 3x Praha-Chorvatské pobřeží). A to se bavíme jen o 1 jídle týdně.

Ve Spojených státech jeden výrobce kol dokonce vyhlásil Pravidlo 430. Spočítal si, že při výrobě každého jeho kola se vyprodukuje 174 kg CO2. Pravidlo 430 říká, že pokud se zakoupeným kolem ujedete 430 mil (asi 700 km-samozřejmě nemusíte to jet celé najednou) místo toho, abyste stejnou vzdálenost jeli autem, ušetříte právě tolik CO2, jako vznikne při výrobě onoho kola. Uhlíková stopa kola se tedy tím alespoň zneutralizuje.

Anglický polárník Robert Swan, který jako první na světě dosáhl pěšky severního i jižního pólu a v přírodě pobyl většinu svého života, jednou prohlásil: „Největší hrozbou pro tuto planetu je víra, že ji za nás zachrání někdo druhý“.

Pokud bychom tedy, my lidé-občané, byli nadále pasivní a nechávali veškerý boj se snižováním CO2 jen na rozhodnutích a činech státu (EU), mohlo by to jednou pro nás skončit, pominu-li stav samotné přírody, např. takto:

Neznámý čas a místo v budoucnosti. Policejní kontrola zastavuje pasažéra v jeho SDV (Self-Driving-Vehicle).

Policie: „Jste ochoten si dýchnout do uhlíko-testru.“

Očividně nervózní pasažér souhlasí a dýchne. Na displeji testru se rozblikají červené číslice.

Policie: „Že Vy jste se nám přejedl hovězího!? Máte tam naměřenou uhlíkovou stopu za 2 staré škodovky!“

Pasažér: „Byl jsem včera na zabijačce. Ale jedl jsem jen vepřové, přísahám. To bude asi nějaký zbytkáč.“

Policie: „Takže to bude 3 měsíce zeleninová dieta, jízda jen na kole s manuálním pohonem a do zaměstnání výhradně s antihuhlíkovým respirátorem! Až to zneutralizujete, přijdete na přezkoušení na inspektorát přírody.“

Jsem rád, že běžný člověk je zatím bez kontroly a regulace vyšší moci. Můžeme totiž začít aktivně jednat sami proto, že chceme a ne, že musíme. A to obvykle přináší lepší a rychlejší výsledky. Naše děti by tak v budoucnu mohly ve škole slýchávat už jen hlášky typu: „Je přítomen Uhlík? Uhlík se prosím neutralizoval. Dobře, píši tedy, Uhlík nepřítomen.“

Zdroje:

https://www.epa.gov/ghgemissions/sources-greenhouse-gas-emissions

https://css.umich.edu/publications/factsheets/sustainability-indicators/carbon-footprint-factsheet

https://www.trekbikes.com/us/en_US/the-rule-of-430/

https://climate.ec.europa.eu/system/files/2021-10/policy_ets_allowances_bm_curve_factsheets_en.pdf