Pokud se v pozdní části podzimu budete pohybovat pod borovicemi, tak se můžete setkat s touto jedlou šťavnatkou, která je i dobře poznatelná.
V pozdější části roku se zaměřuji na sídliště. Vyskytují se tam nejen modříny, ale i borovice. No a právě pod borovicemi na prahu zimy roste tato šťavnatka.
Šťavnatka pomrazka roste roztroušeně až místy hojně pod borovicemi. Spíše na kyselých a písčitých půdách. Jak se častokrát uvádí, po prvních mrazících.Na sídlišti ji občas také nacházím, ale zde není až tak hojná. Je jedlá, takže to může být vhodný kandidát, když klasické houby už přestávají růst.
Šťavnatku poznáme podle nahnědlého klobouku, někdy i se žlutými tóny. Za vlhka slizký. Lupeny jsou bílé a potom žluté. Třeň je většinou nažloutlá. Žloutnoucí lupeny a třeň jsou typické a dobře poznatelný znaky.
Také existuje vzácná červenooranžová varieta, která se jmenuji šťavnatka zlatá. Ta je také jedlá, ale je vzácná a v červeném seznamu ohrožených druhů vedena jako kriticky ohrožený druh, takže by se sbírat určitě neměla.
Co se týče záměn, tak podobná může být šťavnatka tečkovaná. Která ale roste pod smrky, má tečkovaný třeň a nežloutnoucí lupeny. Podobné jsou šťavnatky z komplexu šťavnatky vonné. Ty mají výraznější vůni a třeň bez šupin. Další možností by mohla být šťavnatka modřínová, která je celá do žluta a roste pod modříny.
Jak je vidět i v pozdní části podzimu se dá něco najít, i když to nemusí být hřibovité houby. Tak ještě přeji trochu toho houbařského štěstí
