Sírovec žlutooranžový, jedlá dřevokazná houba

Hojná dřevokazná houba, která je v mládí jedlá, ale starší plodnice se k jídlu nehodí. Patrně komplex druhů

Tentokrát jsem se vydal do širšího okolí Liberce, abych se podíval do oblasti, kde je větší množství osik a místy zásaditější podlad(vápnité jílovce).

Patrně se jedná o komplex druhů, které se dají odlišit pouze mikroskopicky. V tomto blogu budu používat souhrný název sírovec žlutooranžový

Sírovec žlutooranžový je nápadná dřevokazná houba, která roste na různých typech listnatých stromů, vzácně i jehličnanů. Mladší plodnice jsou jedlé. Starší plodnice, které už jsou tuhé a hůře stravitelné se k jídlu nehodí.

Sírovce poznáme díky nápadnému žlutooranžovému klobouku, póry jsou žluté. Plodnice postupně vybledávají až k bílé.

spodní strana

Pokud si odmyslíme, že se jedná o komplex druhů, tak je to prakticky nezaměnitelná houba. Ještě se odlišuje sírovec horský, který roste vzácně v kulturních smrčinnách ve vyšších polohách. Jedlý, ale neměl by se sbírat.

Sírovec určitě potěšil, i když je to hojná houba, tak se s ní až tak často nesetkávám.

zdroj:

https://www.mykologie.net/index.php/houby/podle-morfologie/chorose/item/646:laetiporus-sulphureus