Velmi znýmý hřib z tzv. pravých hřibů, který potěší nejen praktické houbaře, ale je i vděčný objekt fotoaparátů.
Pokud najdu fotogenického hřiba smrkového a navíc se povede i slušná fotka, tak to mi udělá radost.
Hřib smrkový je hojný a velice známý hřib, který roste od začátku léta do podzimu, v listnatých i jehličnatých lesích. Řadí se do skupiny tzv. pravých hřibů. Je jedlý a velmi vyhledávaný.
Poznáme ho díky hladkého klobouku v různých odstínech hnědé. Póry jsou nejprve bílé, poté nažloutlé od výtrusného prachu. Třeň je bílý se síťkou. Na řezu nemění barvu.
Záměna je možná především za další pravé hřiby. V prvním případě se jedná o hřib dubový. který má jemně plstnatý klobouk a roste zejména pod listnatrými stromy. Pod jehličnany vzácně. Hřib borový má klokouk do červena a roste vzácněji(místy hojněji) pod borovicemi nebo buky. Hřib bronzový, má většinou tmavý klobouk a dlouho bílé póry. Roste poměrně vzácně především pod duby v teplejších oblastech na vápenci. Všechny tyto hřiby jsou jedlé. Ovšem hřib bronzový by se sbírat neměl a to samé by se mohlo říct i o hřibu borovém, i když lokálně může být hojnější.
Samozřejmě je potřeba si dát pozor na nejedlý a hořký hřib žlučník. Ten roste spíše v jehličnatých lesích, ale dokáže růst i pod listnatými stromy. Má spíše světle hnědý klobouk a póry jsou v mládí takové sněhově bílé, brzy narůžovělé, při poranění rezavějící. V horní části třeně má síťku. Pokud si člověk není jistý, tak stačí ochutnat. Samozřejmě, pokud dokážete rozeznat od potencionálně nebezpečných hřibů
Tento pěkný hřib jsem našel v lese poblíž sídliště, pod smrky a buky.
Přeji a´t ještě stihnete nasbírat nějaké houby do konce houbařské seźony :-)
