Hřib plavý, nejedlý hřib, který je nepříjemně cítit

Teplomilný hřib, který roste zpravidla na vápencovém podloží, především pod duby. Na vhodných místech může být hojnější.

Tento nález je ze opět ze středních Čech. Kdy jsem navštívil jednu vápnomilnou dubohabrařinu.

Hřib plavý roste především pod duby, zpravidla na vápencovém podloží, od konce jara do začátku podzimu. Na vhodných místech může být hojnější. Je veden v červeném seznamu ohrožených druhů jako téměř ohrožený druh. Nicméně se zdá, že se mu na vhodných lokalitách celkem daří. Je nejedlý, protože je nepříjemně cítit po karbolu nebo nemocniční dezinfekci.

Tohoto hřiba kromě nepříjemné vůně poznáme podle klobouku, který je našedlý až světle hěndý, občas i s narůžovělým odstínem. Póry jsou až zářivě žluté. Třeň je světlý až žlutý se zrníčky.

Detail zrníčkatého třeně

Záměna je možná za hřib skvrnitý. Ten tolik nezapáchá a hlavně má zpravidla vrásněný(jamkatý) a tmavší klobouk než hřib plavý. Na obdobných stanovištích také může růst hřib přívěskatý. Ten má ale na třeni síťku.

hřib skvrnitý

Tento hřib byl v oblastech s vápencovým podladem nejhojnějším druhem. Nicméně to zřejmě bylo dáno vhodným počasím. V méně příznivých podmínkách, tam určitě více roste hřib dubový, plstnatý či medotrpký a plavý třeba i vůbec.