Při propršené procházce jsem měl tu čest najít holubinku namodralou. Je to dobře poznatelná holubinka, která je považována za jednu z nejchutnějších. V článku také uvedu jak poznat jedlé holubinky.
V sobotu jsem se byl podívat do jednoho lesa v Liberci. Je to kousek od mého bydliště. Les je celkem různorodý. Rostou zde buky, ale také smrky, modříny a borovice. Na místě kde byly buky, jsem právě našel tuto holubinku.
Holubinka namodralá roste celkem hojně v listnatých i jehličnatých lesích. Kromě listnatých stromů se uvádí výskyt i pod jehličnany(zdroje ke konci článku). Nicméně jsem je pod jehličnany ještě nenašel. Nalézám ji pod buky, duby a nebo jsem jí našel pod lípou na sídlišti. Je považována za jednu z nejchutnějších holubinek
Klobouk této holubinky může být celkem variabilní. Často je fialové nebo nafialovělé barvy, ale také může být zelený. Lupeny jsou bílé a nelámavé. Výtrusný prach i třeň jsou bílé. Chuť je mírná.
Díky nelámavým lupenům je tato holubinka prakticky nezaměnitelná. Podobných holubinek, které mají podobné zbarvení a lámavé lupeny je celá řada. Často se jedná o jedlé druhy, ale holubinku je třeba ochutnat. Podobná je holubinka doupňáková(také se jí říká sivá). Zbarvení může být prakticky totožné(i když je také celkem variabilní). Ta roste pod listnatými stromy a je také jedlá a chutná. Výtrusný prach je smetanový, takže nemusí mít nutně bílé lupeny. Dále se jedná například o holubinku fialovozelenou, která je také jedlá a má o něco světlejší výtrusný prach než holubinka doupňáková. Je plno dalších druhů, které by se daly zaměnit, tak uvedu jen tyto. Ovšem nyní si ukážeme jak poznat jedlou holubinku, to už tak těžké není.
Holubinku poznáme díky tomu, že se dá kousek třeně vyloupnout, protože obsahují kulovité buňky a ne vlákna. Stejně to mají i ryzci, ale z těch teče mléko. Takže pokud víme, že máme holubinku, tak jí můžeme ochutnat. Rod holubinek je relativně bezpečný. Jediná, jako mírně jedovatá se uvádí holubinka vrhavka, ale ta je silně palčivá, takže jí určitě brát do košíku nebudeme. Zbytek holubinek jsou jedlé nebo nejedlé. Ty jedlé poznáme podle toho, že nepálí a mají příjemnou chuť. Jako výjimka se většinou uvádí holubinka sličná, které se v některých atlasech uvádí jako nejedlá pro mentolovou chuť, která se tepelnou úpravou zvýrazní(zdroje také na konci článku).
Tak jsem rád, že se už něco začíná klubat a snad to bude ještě lepší. Takže přeji ať si už budete moci naplnit houbové košíky :-)
zdroje:
https://www.myko.cz/myko-atlas/Russula-cyanoxantha/
https://www.mykologie.net/index.php/houby/podle-morfologie/lupenate/item/674-russula-cyanoxantha
https://www.myko.cz/myko-atlas/Russula-rosea/
