Jsem rád, že i letos se mi podařil najít tento vzácnější jarní chřapáč, který roste na vápencovém podloží, někdy i v početných skupinách.
Před pár dny jsem se vydal do místní menší vápencové oblasti, kde jsou buky, břízy a třeba vtroušené borovice, jestli se tam nedá najít něco zajímavějšího.
Chřapáč běločerný je vzácnější jarní houba, která roste na jarě pod borovicemi na vápencovém podloží. Například v Moravském krasu je hojnější, ale jinak je vzácnější. Je veden v červeném seznamu jako ohrožožený druh. Nicméně bych řekl, že skutečné zařazení by mělo být na úrovni téměř ohrožený nebo zranitelný druh. Je sice jedlý, ale neměl by se sbírat kvůli vzácnějšímu výskytu.
Poznáme ho podle kalíškovitých plodnic. Proto se mu také říká chřapáč kalíškovitý nebo kališník běločerný. Plodnice jsou uvnitř tmavší(až černohnědá) a vnější strana je světlejší a jemně plstnatá. Třeň je žebernatý.
Záměna je možná především za chřapáč obecný, který roste ve stejném období. Ten ale roste pod listnatými stromy a je nahnědlý. Chřapáč rýhonohý, je světlejší, má častokrát výrazně žebernatý třeň, ale pro přesné určení je dobré mikroskopovat. Dále za chřapáč podobný, který roste o něco později. Je také světlejší a nejvíce roste pod smrky.
Jsem rád, že se mi letos konečně podařilo najít nějaký vzácnější nález. Bohužel se výrazně ohladilo, tak uvidíme co to s houbami udělá. Snad takové počasí nebude trvat dlouho :-)
