A jeho vlastní starší bratr stále nezná díky byrokracii českých úředníků příčinu úmrtí, ač na to právo...
Můj mladší bratr Tomáš Liška zemřel 22. července 2019 v Berlíně v nedožitých 62 letech.
Je to již kulatých 20 měsíců.
Zajímavost: byl mladší o 1 rok, 1 (měsíc) půlrok, 1 týden a 1 den…měsíc nahrazen půlrokem, jinak „systematické“ k zapamatování.
Byl signatářem Charty 77, tj. jedním z 1858 „statečných“. Nebyl tak známý, jako někteří jiní chartisté.
V březnu 2021 zemřeli dva jiní Chartisté:
-Velice známý Jan Vodňanský, spisovatel, herec a písničkář zemřel v nedožitých 80 letech 10.března 2021.
-František Lízna, moravský kněz, jezuita zemřel v nedožitých 80 letech 4.března 2021.
O nich byly články v tisku, na netu i zpráva v TV novinách.
Tomáš Liška byl po podpisu Charty ´77 vyloučen z pražské vysoké školy, poté pracoval jako noční hlídač.
Nadace Ch´77 ve Stockholmu mu nabídla stipendium na Univerzitě v Oxford-u a čs. stát mu rád dovolil se vystěhovat, pokud se vzdá čs. občanství.
Na britských univerzitách neexistuje protekce u zkoušek, takže než se naučil „oxfordskou“ angličtinu, byl vyloučen pro neprospěch. V anglosaském školství není důležité biflování faktů, což by jistě dokázal i anglicky, nýbrž psaní esejů a jiných samostatných prací. V humanitním oboru byla jeho angličtina v očích profesora nedostatečná…
Do češtiny přeložil, uspořádal a poznámkami opatřil dvě knihy, které vyšly v samizdatu:
- Básně Jima Morrisona „Páni a nová stvoření“,
- Sborník studií „Filmologie dnes“.
Větší část z 8 a půl roku nucené emigrace strávil poté v Západním Berlíně.
Měl britský doklad pro osoby bez státní příslušnosti, který ho opravňoval kdykoliv a opakovaně vstoupit do Spojeného království a pobývat tam.
Do Československa se pokusil vrátit pouhých pár dní po 17. Listopadu 1989, západoberlínsko/NDR hranici překročil bez problému, ale čs. pohraničníci ho k nám nepustili. Takže se vrátil do ČSSR v prosinci 1989 a zanedlouho osobně odevzdal velvyslanci Spojeného království výšeuvedený doklad (za který by v té době desítky tisíc Čechů dali kdoví co…vzpomeňte na britské úředníky, kteří měli kancelář i na pražském letišti). Samozřejmě brzy dostal zpět čs. občanství.
Vídali jsme se málo – já měl tehdy dvě malé děti.
On měl přístup např. i k vzácné paní Olze Havlové KDYKOLIV v jejich domě na nábřeží (samozřejmě, že k prezidentovi ne, ani poté k Veš-Havlové).
Na rozdíl od mnoha jiných chartistů nikdy nijak nevyužil „statutu Chartisty“ k získání jakékoliv výhody, ani obohacením se, ani formou dobře placené funkce nejen pro sebe, ale i pro mladičkého synáčka, což udělali jiné Chartisté…
Při vzácných setkáních si mně postěžoval, že Chartu ´77 nepodepsal proto, aby se
„nyní v ČSSR-ČR rozkradlo nejvíce od Bílé Hory, čehož se aktivně účastní i několik (nejmenovaných) Chartistů a u dalších se ukázalo, že jim nejde o demokracii, jedině o antikomunismus a obdivují např. i fašisty“.
Pokusil jsem se ho kontaktovat na přelomu let 2015/16 po úmrtí našeho otce.
Teprve když mě napadlo kontaktovat firmu-majitele činžovního domu, tak jsem se dozvěděl, že tam již nežije a že odjel „bez rozloučení“, tj. po anglicku, neznámo kam.
Přestal platit nájemné a po asi 3-4 měsících neplacení a marných písemných výzvách byl byt za účasti Policie ČR otevřen. Firma vše vystěhovala ve 3 kontejnerech.
Pracovník firmy-majitele objektu mně řekl, kdy k tomu přibližně došlo. Jsme vlastní bratři (oba rodiče stejní), máme velice podobné geny a tedy v něčem i povahy, takže jsem si uvědomil, že odjel poté, co se v ČR objevili první POLITIČTÍ VĚZNI po r. 1989.
Např. řidič autobusu, který odmítl jezdit s busem, na němž byla předvolební agitace ODS. Když byl donucen pod hrozbou neomluvené absence, tak politikům ODS přimaloval tykadla. Za to byl odsouzen manželkou předního funkcionáře ODS i ke 100 dnům vězení, které si odseděl…
Ve skutečných demokraciích před r. 1989 Policie nestíhala poškozování, strhávání předvolební agitace – vždyť jde o dočasné plakáty, které po volbách stejně musí být odstraněny…Nestíhala ani bitky stoupenců protichůdných stran, pokud při nich nedošlo k vážným zraněním či smrti… Měla více času na stíhání skutečně závažných trestných činů. Vládnoucí „Buržoazie“ si byla vědoma, že „dělnická třída“ má příklad toho, jak žít bez „buržoazie“ a sociální rozdíly se pomalu zmenšovaly… Po r. 1989 se majetkové rozdíly v „tzv. vyspělých“ zemích zvětšují a nyní dle některých ekonomů-statistiků se sociální rozdíly již vrací cca do r. 1820 (průměr vyspělých kapitalistických zemí, u nás to naštěstí ještě tak daleko nedošlo…).
Bratr zřejmě nikomu neřekl, kam odjíždí (zásada konspirace: když něco nevíš, tak to nepovíš…). Odjel do Berlína, což jsem se i já dozvěděl teprve z úmrtního listu.
Bydlel tam, kde většinu své nedobrovolné emigrace = na území bývalého Západního Berlína = svobodomyslné zvláštní území,
Mohu jen spekulovat, zda do Berlína odjel jen na návštěvu (jistě tam měl kontakty z let /cca1984/-1989) a týdenní či měsíční pobyt si až na místě změnil na trvalé bydliště bez návratu do Prahy NEBO odjel vědomě "NAVŽDY" nejen z Prahy, ale i z mafiánského kapitalismu ČR s politickými vězni…
