Některé státy, které si na demokracii jen nehrají, nemají „hlavu“ státu

Některé státy nemají jednočlennou „hlavu“ státu, ať již presidenta nebo krále-knížete-šejka. Mají KOLEKTIVNÍ hlavu státu nebo VÍCE OSOB V ČELE.

Někdo namítá, že „každý stát musí mít hlavu státu“.

Nemusí – žádné mezinárodní právo to neukládá. To jen lidé, kteří mají v genech žití pod „knutou“ feudálního pána, mají potřebu vzhlížet k jedné osobě = hlavě státu.

Obecná teorie řízení naopak vyžaduje jen JEDEN vrcholný PROVÁDĚCÍ ČLÁNEK moci výkonné. Viz můj blog: Odkaz

Teorie řízení lidské společnosti praví, že kolektivní články jsou mnohem lepší, než článek individuální:

V případě jednotlivce, proti jehož rozhodnutí již není řádného opravného prostředku, je možné se dočkat ústavní – vládní – legislativní krize. Do každé funkce se může dostat osoba ješitná, mocichtivá, nebo člověk mdlého rozumu. Nebo se do funkce dostane nejlepší z nejlepších, ale nějaká událost (je svědkem příšerné události, umře mu milovaná osoba, rozvíjí se u něho duševní choroba atd.) ho změní…

V případě kolektivního orgánu, který rozhoduje většinou hlasů, respektive proti jeho rozhodnutí je možnost odvolání, je „šance“ na to, že se „to zvrtne“ ke špatným rozhodnutím, velice mizivá.

Států bez hlavy státu nebo s více „hlavami“ je jen v Evropě nejméně 5:

Andorra, San Marino, Ostrov Man, Švýcarsko a Bosna. První čtyři si na demokracii jen nehrají, ale provozují ji.

Andorra a San Marino nemohou být pro ČR vzorem, ostrov Man jen v něčem, neboť jde o ministáty s méně obyvatel, než nejmenší okres ČR.

Bosna má trojčlennou hlavu státu na základě daytonských dohod: Srb + Chorvat + Bosňák (=bosenský muslim), po příšerné občanské válce.

San Marino = nejstarší republika na světě, která existuje dodnes = založena 301 svatým Marinem.

Má v čele dva kapitány regenty. Jeden není nadřízen druhému. Oba jsou voleni na pouhých 6 měsíců, takže pokud se nedohodnou, nic se nestane do 30. 6. nebo do 31.12., kdy 1.7. nebo 1.1. nastoupí jiní dva.

Andorra je pod ochranou francouzského prezidenta (předtím krále) a biskupa z Urgell (ve Španělsku).

Ti jsou formálními hlavami státu, jejichž jména Vám rychle najde AI. Ti tam ovšem nejsou, o ničem nerozhodují a Andorra má kromě dvou spoluknížat i prezidenta. O něm krásně vypráví Richard Halliburton v jednom se svých (asi 7) cestopisů: „Královskou cestou za romantikou“ – str. 45 až 47 a především fotografie před str. 129, Orbis 1971.

V současnosti je Andorra jediným státem na světě, který má formálně v čele VOLENÉHO šlechtice: Francouzský prezident je volen přímo občany Francie a stává se spoluknížetem Andorry.

Formalita obou „hlav“ je zvýrazněna tím, že od r. 1993 má Francie i Španělsko v Andoře velvyslanectví.

Ostrov Man: Formální hlavou státu je anglický král. Když jsem tam byl, tak ještě královna Alžběta II.

Královnu/-e zastupuje guvernér, který může přijít na zasedání parlamentu. Sedí v prosklené „kukani“, nemá mikrofon! Proč? Na můj dotaz odpověděl průvodce: „Má právo mlčet!“

Aby zdůraznili, že jim nevládne anglický KRÁL, tak od roku 1990 mají i voleného PREZIDENTA. Odkaz

Ostrov Man NENÍ a nikdy nebyl součástí Anglie, ale ani Spojeného království (V. Británie a Sev. Irska). Na to jsou hrdí. Nikdy nebyl částí EU…nařízení „Bruselu“ jsou jim „šumák“…

Přímou demokracii dodnes provozují: Jednou ročně mají shromáždění lidu na louce Tynwald .

Byl jsem na zdarma prohlídce budovy vlády a parlamentu.

Co je vhodné následování: Každý ze 24 poslanců má dvě tlačítka: PRO – PROTI.

Můj dotaz: „Proč nemají tlačítko ,Zdržel se’ ?“

Průvodce: „Byli zvoleni proto, aby měli názor“.

Já: „Když někdo z poslanců ví, že se bude jednat o něčem, o čem nechce rozhodovat, tak se omluví a na jednání nepřijde“.

Průvodce: „Jedině vlastní smrt omlouvá neúčast.“

Já: „Tak může mít služební cestu po ostrově nebo dokonce zahraniční návštěvu“.

Průvodce: „Nemůže. Zasedání parlamentu má předem daný kalendář a na tu dobu nesmí mít služební cestu. Zahraniční cesty parlamentní delegace se konají mimo zasedání. Létají jen výjimečně, především na Guernsey, s nimiž si vyměňujeme zkušenosti ze samosprávného vládnutí.“

Pozn.:

Často se Normanské ostrovy uvádí i jako politická jednotka. Ta neexistuje: Jde o zeměpisné označení pro souostroví poblíž Francie. Politicky se dělí na dva „bailiwicky“: Jersey a Guernsey, nejsou částí EU…nařízení z Bruselu= 000… Jersey je 1 obydlený ostrov, Guernsey se skládá z obydlených ostrovů Guernsey, Alderney, Herm a Sark.

Nyní se v ČR jedná o změně jednacího řádu Poslanecké sněmovny + zadlužený stát musí šetřit:

Hodné následování po vzoru ostrova Man:

Hlasování jen: ANO – NE.

Zahraniční cesty: jen mimo zasedání poslanecké sněmovny a ŽÁDNÉ exotické zahraniční cesty !

Neúčast na řádném zasedání poslanecké sněmovny: žádné omluvy kromě vlastní smrti a vážnější choroby, samozřejmě především nakažlivé. Omluvou by nemohlo být ani „ošetřování člena rodiny“, návštěva lékaře, služební cesta po republice atd.atp. (Paušální náhrady mají všichni poslanci dost velké, aby „ošetřování člena rodiny“ mohli zařídit bez osobní účasti, předvolání na úřad: - jemu omluva, ať úřad stanoví na dobu mimo zasedání PSP atp.).

V dalším příspěvku popíši, v čem může být Švýcarsko vzorem i v neexistenci „hlavy státu“.