Takže - jaká jsi, Anglie??

Ono ráno jsem vstával s pocitem, který musel být velice blízký pocitů všech těch Ukrajinců, kterými jsem dlouho vnitřně velice pohrdal (něco ve stylu "á, chudej imigrant... no, to z tebe máme tady v čechách radost..."). Ironií osudu jsem se přesně tak cítil ve chvíli, kdy jsem onehdy vyrazil na první procházku městem.

Bournemouth town centreRoman Petrlik a Samsung SGHJ700

Ty pocity byly samozřejmě navíc umocněny naprostou odlišností prostředí, ve kterém jsem se ocitl náhle, během jediné noci a bylo na mě, abych ten nával informací a vjemů zpracoval do "čehosi" pochopitelnějšího. A tak ty dojmy raději vezmu heslovitě - bude to o něco jednodušší.

Mýtus první: Před vstupem do vozovky je nutné se rozhlížet nikoliv na stranu levou, avšak pravou.

Fakt: Nesmysl. V Anglii žije tolik přistěhovalců, že když vlezete do autobusu a zařvete "prdel", zaručeně se za vámi obrátí alespoň tři hlavy (trefná poznámka Petera z vedlejšího FLATu - pronajatého bytu). Tudíž se na nějaké rozhlížení zásadně vpravo můžu vykašlat, neb každému je srdečně jedno, jestli mě přejede auto z levé strany, případně pravé strany. Po několika dnech to prostě řeším tak, že se na kraji vozovky rozhlížím tak, jak jsem zvyklý z domova, ale do vozovky lezu až ve chvíli, kdy mám jistotu, že mě nepřejede žádný automobil.

 Mýtus druhý: Angličané jsou chladní.

Fakt: Hloupost. Díky přílivu imigrantů se "domácí" chovají velmi ohleduplně. Jasně, že by nás hned vzali k sobě domů, to jistě ne - ale to neuděláme ani u nás v čechách, tak proč by to měl dělat kdokoliv v anglii. Moje zkušenost je taková, že pokud potřebujete poradit, nasměrovat atp., není to problém.

Mýtus třetí: v Anglii je strašná zima, a lezavo.

Fakt: No, netuším, jak na severu a v Londýně, ale zde na jihu byl první týden absolutně letní (září), teploty nad dvacet, lehký vítr od moře. Žádná mlha se zataženou oblohou a deštěm...

Za ten první den jsem se prošel kolem pláže, navštívil obě městská centra, našel LIDL a ALDI; nechal jsem se uchvacovat ohromnou pohodou, která se kolem mne plížila neznatelně - jako by ani nebyla... 

Prostě vše se zdálo být super. Jenže pak přišly povinnosti - a to už tak úsměvné nebylo.