Karma .Evropa na ten sociální systém šeredně dojede. Né že jedna desetina lidí na úřadu práce ale jedna třetina už nikdy pracovat nechce a do důchodu nebude.

Nakup francouzske pobocky fy. GoodYear nedaleko Parize ztroskotal na zjisteni americkeho podnikatele, ze odborova organizace CGT pozadovala 35 hod pracovni tyden. V soukromem rozhovoru vsak American zjistil, ze delnici ve skutecnosti pracuji prumerne 3 hod. denne. Vysvetleni: "tak to u nas ve Francii proste chodi". Podnikatel: "ja zase nejsem blazen".

moje nepřípadná a naivně hloupá otázka zní, kdy lidstvo pochopí, že je nutné se zbavit sice zdravých, ale zcela neužitečných lidí, třeba dokonalou izolací.  Myslím, že by se mnozí z nich radikálně polepšili.

Škoda, že personalista musí často dělat i kompromisy a vzít člověka, který je nejlepší z přihlášených, nikoliv nejlepší ad definitivum. Když vidím, jak uchazeči "nemají čas, neměli příležitost atd." učit se němčinu, angličtinu, excel atd. ale díky "sloní paměti na obličeje" je personalista pozná v hospodě, zevlovat v parku či objeví na internetu, jak tráví hodiny chatováním, tak pomalu lituju, že člověk nemůže udělat vše, co chce, jen sám. Firma pak tyto málo pracovité a málo sebevzdělávatelné lidi těžko může učit základním návykům, které je měli naučit buď už doma nebo nejpozději ve škole. Hledat dobrého pracovníka je jako hledat jehlu v kupce sena.