Když jsem zhruba před rokem kritizoval demonstrace Milionu chvilek pro demokracii tak mě nenapadlo, že se může sejít něco horšího. Hesla jako "Babiše do koše" vystřídala nenávist.
Je pravdou, že jsem neměl chuť ani náladu, sledovat celou demonstraci a vlastně jsem slyšel jen část projevu někoho, o kom ani nevím že existuje. Nemám tušení o koho šlo a nakonec to ani raději vědět nechci.
Bohatě stačilo, když jsem si přečetl seznam řečníků a už to mi připadlo, jako podivné panoptikum, které zdánlivě nemá nic společného. Netušil jsem, že nakonec opravdu ani nepůjde o ceny energií a demonstraci proti vládě, u jejíchž kroků mám sám mnohé výhrady.
Snad mě mělo předem varovat, že jedním z řečníků byl, z blogu iDnes nám dobře známý, předlistopadový komunista Kobza, sedící ve sněmovně jako člen strany SPD. Už to je sám o sobě paradox, ale víme, že jsou lidé, kteří kvůli korytu převléknou kabát hned několikrát za život a nemají s tím nejmenší problém.
Očekával jsem opravdu velikou kritiku vlády. Nespokojenost cítím ve svém okolí ze všech stran a pravdou je, že se nedá ignorovat. Sám mám k Fialově vládě veliké výhrady a vadí mi především, její naprostá neschopnost, vysvětlit své kroky občanům. A to bohužel ani těm, kteří naslouchat chtějí.
Zdražování energií, inflace, ceny základních potravin, obrovské problémy vládní STAN. Tohle vše jsou věci, které je třeba vysvětlovat a komunikovat. Pokud se tak neděje, je největším tahákem svetr paní Pekarové. A to asi z nás každý uzná, jakkoli mohou být její slova vytržená z kontextu, volič slyšet nechce a logicky ho to musí dráždit. Zvláště v dnešní době, kdy se lidé a firmy, ocitají ve finanční tísni a blízká budoucnost vypadá ještě hůře.
Jenže tady jsem se dost zmýlil. Až mě z toho mrazu, který přišel z Kremlu naskočila husí kůže. To, že se tam najdou tací, kteří sice budou volit správná slova, ale de facto budou hovořit takto prorusky, mě překvapilo. A kdyby jen to.
Z řečníka, kterého jsem měl "tu čest" slyšet, nenávist vůči nynější vládě, přímo tryskala. Nikoli kritika. Ale opravdová nenávist. Na začátku jeho projevu jsem si vzpomněl na Adolfa Hitlera. Afektivní, úderné, hlasité a veskrze nepříjemné.
A ani to nebylo vše.
Následně pokračoval tak, že jsem v něm slyšel pro změnu Klementa Gottwalda. Vyvlastňování některých firem, soudy s těmi, kteří tyto firmy prodali zahraničním investorům.
Bohužel. Nemám talent psát. Nedokáži přesně popsat co cítím a vím, že se k tomuto tématu najdou mnohem lepší slova.
Já se však vyjádřit potřeboval. Možná jsem jen chtěl ukázat, že za svůj názor se nestydím. Snad dokonce až tak, že takových projevů nenávisti se nebojím. Ale jedno vím jistě. Takhle naši malou ČR opravdu nechci.
Nezlobte se, ale já na téhle demonstraci to zlo a nenávist cítil.
A to je opravdu jiná káva než ta, která pocházela od Milionu Chvilek. A že tam byla atmosféra také dost hustá.
Mějte krásný víkend přátelé.
