Základem většinového pocitu vyhoření u učitelů je (cituji Vás), že české dítě ztrácí motivaci ke vzdělávání. S bohatnoucí společností přibývá dětí, které mají všechno zadarmo, doma se od nich nic nevyžaduje, a když přijdou problémy ve škole, nacházejí u rodičů často až nepochopitelné zastání.

Hodně mladých pedagogů, kteří šli do "procesu" s nadšením, má již po deseti letech učení pocit profesní frustrace hlavně z pocitu marně vynaložené energie na sdělování informací, o které nemá valná většina žáků zájem, ale také z neustálých bojů jak se školní byrokracií, tak z permanentních sisyfovských půtek s rodiči , zejména prospěchově horší částí žáků. (Sdílený pocit jedné čtyřicetileté učitelky)

„Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.“— Sókratés

Děti jsou stále víceméně stejné. Učivo také. Když chce učitel něco probrat, čas si najde. Když myslí, že něco není důležité, ale probrat se to musí, zkrátka se o tom při hodině zmíní a tím je to probrané. V tom mají školy velkou volnost, vzdělávací program si tvoří samy. Problém je v tom, že dvě nebo tři děti, které dříve seděly ve zvláštní škole nebo v pasťáku, dnes sedí učiteli ve třídě a znemožňují mu efektivní výuku zbývajících dvaceti. Protože látce nemohou nebo nechtějí rozumět, nudí se a ruší při hodině. Učitel by se měl správně věnovat všem žákům (i těm nadaným), ale v reálu ho i s případnou asistentkou plně zaměstnávají tito tři (může si vybrat, jestli s nimi bude individuálně pracovat a ostatní budou pracovat sami nebo se pokusí pracovat s ostatními, ale v tom případě stráví většinu času ukázňováním těch tří). V každém případě výuka většiny má mizernou úroveň a učitel za to opravdu nemůže.

Oprava: Kterak si L.Ž.E. šči do kapsi.

O tempora! O mores! (Připisováno Cicerovi a už nějakých 2000 let to platí.)

Když chodily do školy mé dcery (před +- 40 roky), slýchal jsem od kantorů téměř totožné výhrady: - děti nejsou rodiči vychovány, - rodiče, místo aby potomky v případ stížností zatlačili si stěžují na kantory (což jedině byla a stále je pravda), - děti nemají úctu k učitelům ("každý cti si dobuď sám") - osnovy jsou přecpané, nelze vše stihnout, - (bokem pak) platy jsou tak nízké, že s tím asi seknu.

Když jsem chodil na rodičák starším ze svých vnoučat (před +- 20 roky), byly výhrady stejné. Jen osnovy kromě přecpanosti se staly navíc zastaralými. A o mizerných platech se hovořilo nahlas.

Z Vašeho článku usuzuji, že stanoviska kantorů jsou desetiletí, ba téměř půl století, neměnná.

Ne tak docela. Kdybych letos (vlastně už vloni ) v září vlezl do své první školy, neodvážil bych se podobný text psát. Za téměř dvě dekády před tabulí jsem si ale už nějaký ten názor stihl udělat. A věřte nebo ne, ten posun k horšímu tam prostě je.

No, tak tohle jste napsal výborně. Zejména tu část s oním "na to kašlu, to je moc dlouhý" – s tím se setkávám také pravidelně, a neskutečně mi to jde na nervy

Tak trošku pragmatismu a realismu. Mobil dětem už z ryky vyrveme těžko a motivaci zvýší až změna stavu společnosti. proto:

1 Když si to po sobě přečtěte, zjistíte, že snížení nároků ve je naopak nutností, protože jak jste sám napsal, nemáme už k dispozici ty děti, co dříve, děti bez mobilů a počítačů, děti motivované. Ať chceme, nebo ne, tyto technologie vykrádají cca 30% mentální kapacity, kterou jsme dříve mohli zaplnit učební látkou.

2. A kdo nám tedy bere těch 30%? Není to mobil sám o sobě, ale jsou to "samozvaní učitelé", youtubeři, hvězdy sociálních sítí, další osoby na síti i velké nadnárodní společnosti. Ti si dokázali najít cestu k našim dětem, taková zadní vrátka, kterými do nich za našimi zády tlačí svoje informace. Pokud chceme navýšit "smysluplný" (z našeho pohledu) obsah v dětském mozku, musíme najít způsob, jak využít tyto kanály.

Nesouhlasím. Tak holt nebude dosaženo cíle, aby 60 % populace absolvovalo vysokou školu a děti neschopné zvládnout zátěž půjdou na učební obor bez maturity (sláva!). A vtipně integrovaní žáci indické menšiny budou opouštět ZŠ bez titulu absolvent - na jejich pracovní život to nebude mít žádný vliv.

Souhlasím, leč s chybami v textu učitele - byť zřejmě ne češtiny - už méně.

Buďte konkrétní, já se rád přiučím

Karma jako stodola !!!!