Ceske skolstvi melo dobrou tradici, jiz od Komenskeho. V posledni dobe zacaly pronikat jiste napravy, zejmena ze zahranici, ktere vetsinou k jeho vylepseni neprispely

Na mimisterstvu sedi urednik, ktery nema co delat, tak aby opodstatnil svou pozici a svuj plat, zacina vymyslet "vylepseni". Po case se ukaze, ze jeho vylepseni byla spatna, tak zacne vymyslet jina.

Řešení je oddělení školství od státu a jeho dobrovolnost.

Zajímavou školou je například Ježek bez klece:

https://www.youtube.com/watch?v=AGs7AtWwkDA&t=456s&ab_channel=Kan%C3%A1lSvobodn%C3%A9hop%C5%99%C3%ADstavu

Škoda, že víc netrval na tom dotazu, jak se vejdou k 12 počítačům, pokud by všichni chtěli být u počítače. A ta paní taky dobrá, máme 50 prezenčně, ale kapacitně počítáme ještě s 80 na gymnázium, dohromady vám to teď neřeknu. Tleskám, dělejte si, co chcete.

Řešením by bylo naopak zakázat přihlížet ke známkám v rámci přijímacího řízení. Tím by paradoxně mohly známky získat smysl a mnohem větší vypovídací hodnotu.

Pro vzájemné srovnání, bude-li příslušná škola tento způsob chtít použít, by bylo možné využít kriteriální hodnocení nezávislým subjektem (dnes tuto roli mají pouze testy CERMATu, které se pro mnoho škol nehodí).

Formativní hodnocení má jiný účel (hlavním smyslem je podpora motivace), ale i jinou formu - pokud někdo používá hodnocení na škále u formativního hodnocení, jak píšete, tak je problém spíše v hodnotiteli.

Zásada je nnezasahovat do toho, co funguje. Známkování slouží jednak k ohodnocení jednotlivce, jednak ke srovnávání žáků mezi sebou. Známkování je jednoduché a srovnání mezi žáky je okamžité. Srovnávat na základě několika vzájemně nekonzistentních vět nedává smysl. Pokud je to pro někoho frustrující, jak se říká, tak i to je příprava na reálný život a je třeba si na to zvykat.

Srovnani zaku mezi sebou potrebujes k cemu?

Příjmací zkoušky ideálně zrušit, místo toho nechat na začátku roku třeba 2 měsíce, během kterých lze libovolně přestoupit na jinou školu. Ony už si to školy a studenti pořešej,... kde chybí kapacity, tak se kapacity navýší, kde navýšit nepudou zvýší se obtížnost, studenti odejdou sami.

Na strednich skolach? Absurdni.

Falesny argument: "Že jedním ze zásadních kritérií pro přijetí na střední školy, ke kterému více či méně přihlížejí všechny ústavy, je stále ještě průměr známek z vysvědčení na základní škole!"

Proc? Protoze skoly prihlizi k necemu, co absolutne neni srovnatelne! Nedaji se srovnavat znamky mezi uciteli, natoz mezi skolami.

Kdyz se syn hlasil na skolu, ucitelka mu umele vylepsila (o sve vlastni vuli) znamku, aby mu vylepsila prumer a zvysila sanci na prijeti... Absurdni, ze?

Souhlasím, je to absurdní. A nevím, která argumentace vám přijde falešná...

Chcete po čertovi, aby Vám vytrhl vlas, aby to ani trošku nebolelo.

Pokud nezohlednite prospěch dítěte na ZŠ, budou stejně intenzivně řvát rodiče dětí, které selhaly u prijimacek, že o jejich budoucnosti rozhoduje jediný test, stres, indispozice, blabla.

Problém je v systému. Chybí školné. Dokud nebude školné, budou se rodiče snažit dostat děti na školy, které jim nebudou k užitku, protože na ně intelektuálně nemají, a budou se chytat čehokoliv, aby jejich případné nepřijetí jejich ajnštajna hodili na externího viníka.

To si úplně nerozumíme. Nejde mi o řešení bezbolestné, ale jasné a koncepční. Jestli mě něco bolí, je to ten aktuální kočkopes.

Školné je téma na úplně jinou debatu, a souhlas, nejspíš by nějaký ten problém vyřešilo, ale nejsem si jistý, že zrovna ten, o kterém se tady bavíme...

Přesně tak. Takto byly v minulosti poškozeny děti, které chodily do výběrových základek (jazyková, matematická). Při příjmačkách na střední školu se zohlednily známky a byly přijaty děti, které sice uměly méně, ale měly lepší známky. Protože dvojkař-trojkař z jazykové školy byl na stejné úrovni jako jedničkář z běžné základky.

Znamky nejsou srovnatelne ani mezi uciteli, natoz mezi skolami.