Vítězství zhoubného milosrdenství aneb záhuba většiny

"Historia magistra vitae: ztraceno v překladu "Historie je učitelkou života" aneb pseudohumanita značí "Mundus vult decipi, ergo decipiatur" volně přeloženo  "Svět chce být klamán, tedy jej klamejme"

Kdysi platilo, že i malý skutek, může se stát velkým v historii dějin lidstva, zpodobněn například bitvou 300 sparťanů proti obrovské převaze nevolníků podvolených jedinému vůdci a jeho myšlence.

Zpodobněním dnes nechť jest čistá mysl a vůle, pocházející z selského rozumu, zachování xset let trvajícím a zaniknuvším národům, jejich vývoji a rozmachu.

Psáno  písmem, nechť jest jejich historie vzpomenutá jak knihách tak i bájích předávajících po staletí, po generacích.

Neb učený a moudrým zůstane ten, kdo vzdělaný zůstane jak písmem tak i posouzením svého rodu z historie. Poučen přehmaty a chybami, nezůstane se sklopenou hlavou.

Naopak se vztyčenou hlavou předávajíc moudro svých otců a dědů, svým synům a dcerám.

Tak jest, generace další, poučena z historie, stává se moudřejší a silnější.

Ti ostatní v záhubě spočinou.