Kalejdoskop aneb běda poraženým a Církev bez pokory

Nevím jestli novodobé dějiny tradovat ke konci studené války, pro nás tzv. Sametové revoluci, že Svět nadřazených se točí, aniž by se dokázali pozastavit nad jeho chybami a tak v nich neustále pokračuje.

Od počátků věků je společnost založena na pilířích, víry, vědění, poznání, pokory a pochopení. No tak co nám tu v 21. století zbylo? Přežít!

V tom forfu dnešního  žití, shonu za lepší budoucností, dlážděnou lepšími zítřky (snad moji rodiče pamatují tu metaforu, co si sklízíme v jiné podobě po 30 letech) zpodobněnou ukazateli HDP (do nebe roste jen kouzelná fazole přeci :o), hmotnými statky dnešní doby, které jsou nám vřele poskytovány na dluh a dobrý úrok. Vždyť se máme dobře a není třeba myslet na to co bude zítra. Hlavně se neohlížet a nezastavit, jinak by se to rozpadlo jak domeček z karet!

A co nám v tom Fofru uniká? To je ta další generace, kterou jsme zde povili a ve směs ji zanechali svému vývojovému osudu.

Nevím, nevím, jestli když se ohlédnu nazpět do svého dětství (1979) a k mým rodičům, jestli mne takto zanechali?!  Nemyslím si, věnovali se mi se vší láskou a časem, který na to měli vymezený, i když v čase lámajícím se jednoho času (komunismus) do druhého (kapitalismus). Jsem jim dnes za to vděčný, že to ustáli a do konce jejich dnů se o ně taky budu s láskou starat.

Ale co my? Máme být jako byli naši rodiče. Budeme si moci uvědomit tu premisu života, doopravdy se odprostit  od toho shonu a mamonu teď hned! potřeby těch movitých věcí. Těch věci, které ani nepotřebujeme, i když nám je ten dnešní svět tak blahosklonně nabízí. Protože jinak jsi mimo, out, oddělený od většinové společnosti.

Příkladem z nedávna, buďto např.  jen aby se na SŽDC utratili peníze za rok 2018, tak se jejich zaměstnancům vyplatila mzda v 12/2018 i za leden 2019. Jestli někdo chápal dopad toho, že je to v době vánoc a co budou následně dělat, když vše utratí, bylo těm nahoře jedno. Hlavně, že se splnil plán.

A víra nechť je pošlapána slepotou, z posledních dnů Církev, která by mohla namísto předstoupení a omluvy za každou zničenou dětskou duši, se všem omluvila a ukázala lidskou tvář. Opět ve svém staletém Zapouzdření v novodobém českém zpodobnění  pana Duky, jen marginalizuje namísto pokory.

Na její stranu jsou snad až shovívavá slova: Nechť ten kdo zmaří nevinný (dětský) život bude se v Pekle smažit a ten kdo při tom Odvracel tvář, stihne jeho stejný trest bez možnosti vykoupení.