Urbanova „pravda“ o protektorátu

     Ostrá reakce politiků i veřejnosti na výrok Válkové, že se nám za protektorátu až tolik nedělo, inspirovala Jana Urbana k napsání hnusopisu Protektorát a fakta (http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-urban.php?itemid=22554).

     Na rozbití Urbanovy „pravdy“ stačí jeden odstavec: „Protektorátní umělci po atentátu na Reinharda Heydricha bez ostychu zasedli v Národním divadle, aby vyjádřili smutek a věrnost Říši. Mnozí z nich, ověnčení už komunistickými tituly národního a zasloužilého umělce, si to později zopakují ještě za Stalina i proti Chartě 77.“  

     Jedná se o to „bez ostychu“. Urban zapomněl podotknout, že po atentátu na Heydricha bylo vyhlášeno stanné právo a vedle jiných nacistických zvěrstev byla v rozhlase čtena jména lidí každý den popravených. Pokud si někdo myslí, že za této šílené hrůzy šel někdo bez ostychu do Národního projevovat smutek a věrnost Říši, tak trpí ztrátou historické paměti a těžkou psychickou chorobou. Je to prostě debil.

     Ani v roce 1977, kdy už nešlo o život, do toho Národního nešli herci „bez ostychu“. Styděli se až za ušima a polovina to po létech omlouvala tím, že si mysleli, že podepisují prezenční listinu.

     Nemá smyslu se Urbanem dál zabývat. Nakonec mu to dali sežrat lidé v diskusi pod článkem. Za takového spoluobčana se může člověk jen hluboce stydět.    

...
Tento blog je neveřejný, cenzor Jan Dvořák ho odstranil z hlavní stránky blogů iDnes. Proto tak nízká návštěvnost, proto tak mizivá karma. Za Slonkové to lepší nebude, cenzura na iDnes zvítězila.