Někteří lidé jsou splachovací. Vyhodíte je dveřmi a oni vám vlezou zpět oknem. Takový je i předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček.
Do KSČ vstoupil v červnu 1989. Jsou jen 4 horší termíny, kdy mohl takovou věc udělat: červenec, srpen, září a říjen. Po listopadu 89 měl ze své politické „prozíravosti“ ostudu a členství zapíral.
Za svůj život se několikrát zviditelnil. V roce 2003 se stal poradcem prezidenta Klause. Nejprve do funkce ústavního soudce nechtěl a v roce 2011 jako Klausův kandidát zase chtěl.
Senát ho zvážil a shledal lehkým. Pro kontakty s Hrdličkou, Němcem a Bartákem. Umělci dokonce v galerii DOX instalovali protisváčkovskou koláž (http://www.lidovky.cz/pracoval-na-objednavku-ksc-a-stb-kritizuji-svacka-umelci-pk1-/kultura.aspx?c=A120201_122206_ln_domov_spa).
Jeho nerozhodnost se změnila v rozhodnost, když si jako druhou ženu vzal moderátorku Novy Dolinovou. O trafiku si přišel říct 25. února 2013 do sídla Jazzové sekce, kde prezident Zeman slavil inauguraci. Kdo se veřejně k Zemanovi přihlásí, štěstí ho nemine. Sváček je dnes Zemanův kandidát.
Eliška Wagnerová pravila, že znovunavržením již jednou odmítnutého kandidáta Zeman pohrdá Senátem. Nikoliv paní Wagnerová, Zeman zná své pappenheimské a dělá si z vás jen legraci. Senátem budete pohrdat vy, paní Wagnerová, až zjistíte, jak napodruhé ten stejný Sváček projde.
Zbytek národa bude pohrdat Zemanem. Lidi už nebaví ty zázraky, kterými vodu mění na víno a šedé myši v ústavní soudce.
