Petr Fejk

mně byl jako ředitel ZOO sympatický. Chodil do TV se zvířátky, choval je na klíně, hezky o nich povídal, usmíval se. Odešel prý dobrovolně, patrně za lepším do N.Y.

Po roce se ukázalo, že se Fejkovi v Americe nelíbí, že si asi špatně přečetl pracovní smlouvu, že mu nikdo neřekl, jaké bude mít pravomoci, že nevěděl, co může a co nemůže.

Zklamaně se vrátil a jako blesk z čistého nebe se zjevil v Českých drahách. Zkušenosti s oborem má asi jako každý, kde jezdí vlakem. Na rozdíl od Bátory však v TV přímo řekl, že místo pro něj zřídil sám gen. ředitel Žaluda. Sice ještě přesně neví, co bude dělat, že se rozkouká a zapracuje (uvidíme do čeho).

Když dnes napsala paní Hanyšová blog Byla jsem mluvčí ČD (http://hanysovacela.blog.idnes.cz/c/179906/Byla-jsem-mluvci-Ceskych-drah-kdyz-pan-Fejk-zachranoval-Gastona.html), zjistil jsem, že nejsem sám, kdo uvažuje o podivných cestách pana Fejka. Nebudu přilévat oleje, nechám Fejkovi 3 měsíce hájení.

Znepokojil mě však závěr blogu: „Jestli on pan Fejk, ombudsman s „úzkým kontaktem na ředitele“, tam není proto, aby svým známým a příjemným zevnějškem leccos přikryl. Vlaky budou dál špinavé a záchodky smrdět a ředitel Žaluda bude vonět a bude si dál jezdit s Janouškem hrát golf do Emirátů, i kdyby se Bárta měl rozkrájet. A až ho golf unaví, vezme zavděk i návštěvou ZOO.“   

Tady paní Hanyšová odkryla něco ošklivého. Když řekla A, měla by říct i B. Vím, bylo by to odvážné, bylo by to riskantní, ale bylo by to potřeba. Zdá se, že za naše peníze se z ředitelství ČD stává exklusivní klub hezky vypadajících a voňavých mužů. Zatímco WC ve vlacích páchnou a páchnou...