Nebezpečný Okamura

     Kdo viděl poslední Jílkovou, viděl i proměnu Tomia Okamury. Ze slušného Japonce se stal obhroublý a arogantní Čech s dobře prořízlými ústy a zvučným hlasem (http://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo/video/).

     Nejprve Okamura psal blogy. Pak začal cestovat a mluvit s občany. Před volbami natáčel videa, kde si brousil jazyk. Když se stal veřejně známým, dával rozhovory, chodil do TV, byl zván na předvolební debaty.

     Naučil se za pochodu řadu věci: Jednak si dal do paměti různá moudra, která slyšel od oborníků a dále se naučil tato moudra sypat z rukávu, lépe je argumentovat a stále hlasitěji a naléhavěji vtloukat lidem do hlav.

     Co jsme viděli u Jílkové? Když dáte Okamurovi veřejný prostor v TV, nadechne se a jede. Valí na diváky neskutečně populistické řeči, např. tom, jakou má starost o seniory. Primitivní analýzu stíhá několik jednoduchých řešení, nad kterými štamgasti IV. cenovky žasnou. Zní to přesvědčivě, jakoby Okamura někdy žil za 10 tisíc měsíčně.

     Pravý opak je pravdou. Okamura o životě důchodců neví nic než to, co JPP (jedna paní povídala). Jeho životní styl a úroveň je od života důchodce vzdálená několik světelných let. Jinými slovy jeho plamenná řeč je důvěryhodná asi jako když 16 letá dívenka zpívá o rozvodu.

     Novinkou v chování Okamury je agresivita vůči oponentům. Zvýšeným hlasem pokárá každého, kdo mu skočí do řeči, vyzkouší ho ze znalosti svých knih (zvláště Umění vládnout) a nakonec prostě překřičí. Sám skáče do řeči každému, kdy se mu zlíbí.  

     Dovoluji si ctěnou veřejnost upozornit, že nám vyrůstá řečník, který náramně připomíná jednoho Rakušáka, který začal mluvit zvučným hlasem a pak 4 hodiny přidával, až řval a dav před ním šílel.

     Navíc má tento člověk charisma, se kterým se bez problémů dostal do Senátu a stejně tak do Sněmovny. Aniž by měl jakoukoliv stranu, okresní a krajské organizace, ÚVV a grémia, o programu nemluvě. Prostě na poslední chvíli sehnal lidi, které od stolu v Praze napsal na kandidátky do všech krajských měst a ono to funguje, ono to vyšlo. Copperfield by se mohl u Okamury učit.

     Největší nebezpečí je referendum bez omezení. Okamura nepotřebuje žádný program, stačí mu tento jeden jediný bod. Kvůli jeho prosazení se spojí nejen s komunisty, ale třeba s ďáblem. V referendu bez omezení je totiž Okamurovo „umění vládnout“. V případě prosazení této hrůzy by Okamura jen vymyslel otázku a svým „uměním žvanit“ by pro otázku získal potřebný počet hlasů.

     Padali by prezidenti, padaly by vlády. Okamura by se jen usmíval:

JÁ NIC, TO OBČANÉ.          

...
Tento blog je neveřejný, cenzor Jan Dvořák ho odstranil z hlavní stránky blogů iDnes. Proto tak nízká návštěvnost, proto tak mizivá karma. Přál bych si, aby nové vedení MFDnes obnovilo svobodu projevu blogerů. Přál bych Dvořákovi, aby šel dělat to, co umí.