Marvanová to vzdala

     Předčasně. Minimálně do dneška, kdy se má sejít s premiérem, mohla bojovat.

     Měla v ruce všechny trumfy a na její straně byla pravda. Stačilo jen začít řvát. Řvát jako Šarapovová na kurtu. Vykřičet tu pravdu do světa, až by Babišovi vyskočil mozek z hlavy.

     Kde to jsme, aby jakási ministryně, vzniklá z Babišových škatulat hejbejte se, zpochybnila výsledky výběrového řízení? Kde to jsme, že soudci píší petice? Kde to jsme, že zmíněná ministryně začala onu petici zkoumat? Ať nám paní do soudnictví nezanáší politiku! Ať si zkoumá petice - ale jen jako Válková z Pasova!  

     Namísto toho, aby Marvanová začala řvát, proměnila se v šedou úřednickou myš, sbalila kabelku a ohlásila odchod. Nebyl nikdo, kdo by jí podržel. Škoda.

     Marvanová propásla svojí životní šanci. Byla na vrcholu svého celoživotního snažení. Stála na kopci, ze kterého by byl její hlas slyšet. Mohla zúročit všechno dobré, co v životě udělala.

     Takto prohrává s někým, kdo šlape po právu, spravedlnosti, historii i demokracii. Odchází poražená nejen z vnějšku, ale hlavně raněná uvnitř. Jako advokáta nedokázala svou pravdu obhájit. Nedokázala o sebe bojovat. Kdo nebojuje, nevítězí.        

..
Tento blog je neveřejný, cenzor Jan Dvořák ho odstranil z hlavní stránky blogů iDnes. Proto tak nízká návštěvnost, proto tak mizivá karma. Za Slonkové to lepší nebude, cenzura na iDnes zvítězila.