Co vlastně slavíme

V jednom jihočeském městečku stál starosta před památníkem Obětem zla a moudře hovořil o dvou tvářích války.

První tváří myslel válečné události, druhou tváří poválečné události. Pan starosta hrůzy války srovnal na jednom obličeji s některými excesy při odsunu. Svou řeč završil tvrzením: „ Válka vždycky je válkou a nenávist plodí zase jenom nenávist. Není možné, aby válkou se vyřešily problémy, není možné, aby válkou nastalo něco vysloveně dobrého.“

Pan starosta je, řekněme, středního věku. Leccos si mohl přečíst, leccos mohl slyšet od pamětníků. Přesto hovořil, jakoby neznal historii, přesto srovnával nesrovnatelné.

Vážený pane starosto, svět měl ve 30. letech jeden velký problém. Tím byl Hitler, Mein Kampf, nacismus a Třetí říše. Šílený vůdce nejprve vybavil národ sebevědomím o nadřazenosti germánské rasy a vzápětí po zuby ozbrojené hordy přešly hranice, aby ovládly svět. V našich životech jsme nezažili větší zlo.

Svět se bránil válkou, jinak situaci řešit nešlo, pane starosto. Válka po nekonečných útrapách a obrovských ztrátách dospěla ke zdárnému konci. Vyřešil se problém, nastalo něco vysloveně dobrého: Hitler byl poražen!

Milionkrát menší problém byl poválečný odsun Němců. Někdo dokonce hovoří o německých starousedlících na našem území. Takoví lidé neexistují. Na našem území žily různé národy. I když hovořily různými jazyky, řídily se čsl. zákony a platili čsl. měnou.

Po zabrání Sudet se situace změnila. Na zabraném území začaly platit německé zákony a německá měna. Občané, aniž by opustili svůj dům, se náhle ocitli v cizině. Mohli si vybrat: Buď se přihlásí k Němcům, tedy k nacistickému státu, který nás přepadl a nebo se nepřihlásí a z Německa, tedy ze Sudet odejdou do vnitrozemí s 15 kg ranečkem.

Po válce a obnovení hranic Československa se ne Beneš, ale mezinárodní společenství vítězných států rozhodlo k odsunu Němců a Maďarů. Za stejných podmínek, tedy s 15 kg ranečky jsme Němce vyprovodili. Někde došlo ke mstě, to nikdo nepopírá. Nejme na to hrdí, ale chápeme to. Odmítněme ale, aby Němci z odsunu dnes dělali větší problém, než byla 2. sv. válka, kterou zapříčili. Nedopusťme, aby následek zakryl a převážil příčinu. Nenechme si od Němců odsun do nekonečna mlátit o ústa. Od těch Němců, kteří nezaplatili ani korunu válečných reparací. Od těch Němců, kteří jsou dnes naši přátelé v EU.

Nacionalismus paní Bobošíkové rád nemám. Jsem jí ale vděčný za to, že připomněla zločiny Němců na našem území z konce války. Třeba to pomůže mladým a třeba to pomůže panu starostovi, aby si srovnali hodnoty. Aby věděli, kdo byl kdo. Aby věděli, co vlastně slavíme.