Bravo, Bradáčová

     Když se zeptáte, kdo je Marek Dalík, většina lidí odpoví: Pravá ruka Mirka Topolánka. Správně. A VSZ Bradáčové se podařilo pravou ruku zatknout.

     Tu hromadu železa jsme nikdy na nic nepotřebovali. Stejně jako ty zelené mozky, které každý rok požadují peníze na jinou, novou, krásnější a ještě účinnější hromadu železa. Tváří se při tom a svůj požadavek zdůvodňují tím, že na české armádě visí NATO. Ví Bůh, proč jim to jedna vláda za druhou žere.

     Gross dojednal, Paroubek podepsal, Topolánek koupil. Nejprve však vyslal emisara Dalíka, aby firmě Steyr vysvětlil, jak se v Česku obchoduje. Žádost o úplatek zveřejnil server WikiLeaks. 

     Že každou armádní zakázku doprovází korupce, víme léta. Léta o nich vypráví Miroslav Kalousek. Naposled se snažil přesvědčit národ, že u vojenské techniky nelze stanovit cenu obvyklou. Kupodivu u pandurů tento argument nepoužil. Tady změnil taktiku a zamračil se na Paroubka. Ten prý sepsal s pandurem (pardon Steyrem) nevypověditelnou smlouvu a chudák Topolánek už musel jen kupovat a kupovat. O Dalíkovi ani slovo.  

     Bradáčová má pravou ruku. Třeba pravá ruka začne zpívat, třeba se sama udá. Stejně jako se sama udá Vlasta Parkanová a David Rath. Jde jen o to, aby dříve nezačala u evropského soudu zpívat Lenka Bradáčová.