Angličtina

Jsme národ jazykově zanedbaný. Dvacet let po pádu železné opony jsme stále za bariérou jazykovou.   

Angličtina se u nás učí povinně na ZŠ od 3. třídy jako kdysi ruština. Obvykle jí učí přeučené ruštinářky. Zatímco rusky jsme uměli slušně, anglicky ani slovo. Ruština se češtině podobá, není problém, aby se jí paní učitelka naučila. Angličtina se nepodobá a ruštinářka se sama nikdy anglicky nenaučí, natož žactvo.

Čtu různé rady blogerů, jak výuku angličtiny zlepšit. Píle, titulky, písničky. Samá voda. Podmínkou nutnou je rodilý mluvčí a útlý věk. Každá anglicky mluvící máma naučí své dítě do 2 let mluvit. Není to učitelka, neumí gramatiku a přesto naučí. Protože stačí, aby vyslovovala a dítě opakovalo.

Tato nejstarší a nejjednodušší metoda je bohužel časově náročná a nehodí se pro hromadnou výuku. Může jí podstoupit jen ten, kdo se narodil do dvoujazyčné domácnosti, kde některý z rodičů nebo prarodičů je rodilý mluvčí.

Na druhém místě jsou děti do 15 let z cizojazyčných základních škol (není jich mnoho), které při každé příležitosti a celé prázdniny jsou v anglicky mluvící zemi. Ty obvykle pojmou angličtinu jako svůj druhý jazyk.

Na třetím místě mám naše studenty, kteří v zahraniční studují střední nebo vysokou školu. Ti obvykle skládají přijímací zkoušku z angličtiny, aby dokázali způsobilost pro studium. Za několik let studia se v angličtině podstatně zlepší.

Na čtvrtém jsou au pair, které alespoň rok dva pracují v dané zemi. Jsou sice v opačném gardu, t.j. učí se mluvit od dětí, ale v kombinaci s místní školou a konverzací s rodiči se naučí slušně.

Na pátém místě mám lidi, kteří začali se studiem až v dospělosti. Třeba v cizině pracují, přivdali se nebo přiženili, emigrovali atd. Nikdy se anglicky dobře nenaučí, s místními nesplynou, mají tzv. přízvuk.

Na šestém místě mám dospělé lidi, kteří do ciziny jezdí příležitostně. Chodí do různých kurzů a učí se od nerodilých mluvčí. Jejich znalostem říkám česká angličtina. S českou angličtinou se dorozumí třeba s Němcem nebo Holanďanem. Ne s rodilým mluvčím. Tomu neporozumí ani dobrý den.

Jako příklad uvedu paní Smetanovou z Korfu, ta se s tím ve svých knihách netají. Ona Češka, on Řek. Doma mluví anglicky. To je zvláštní jazyk vzniklý z řecké a české angličtiny.

Závěr je prostý. Angličtinu se lze naučit pouze od rodilých mluvčí v co nejnižším věku. Dokud v této zemi budou na ZŠ učit angličtinu přeučené ruštinářky, příležitost promarníme.