Skutečné příčiny války na Ukrajině: Geopolitika, plyn a vojenské doky
Skutečné příčiny války na Ukrajině: Za oponou propagandy leží geopolitika, plyn a vojenské doky
Když se 24. února 2022 daly do pohybu ruské tanky směrem na Kyjev, oficiálním zdůvodněním Moskvy byla „denacifikace a demilitarizace“. Reálné příčiny největšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od druhé světové války jsou ale mnohem pragmatičtější. Leží v geopolitických obavách, ložiscích zemního plynu, která mohla zničit ruský energetický monopol, a ve ztrátě klíčové vojenské infrastruktury.
Válka nevznikla ze dne na den a nelze ji vysvětlit pouze jedním faktorem. Jde o kombinaci strategických zájmů, které se začaly hroutit po rozpadu Sovětského svazu a vyvrcholily mocenským zásahem, jehož cílem bylo zvrátit suverénní směřování sousedního státu.
Geopolitika a strach ze západní integrace
Primárním motorem ruské agrese je snaha o udržení sféry vlivu. Rozšiřování NATO a Evropské unie směrem na východ vnímá Moskva jako zásadní ohrožení své bezpečnosti [Zdroj: Projev Vladimira Putina na Mnichovské bezpečnostní konferenci, 2007; Strategie národní bezpečnosti RF]. Ukrajina má pro Rusko kritický strategický význam, ale klíčovou roli zde hraje i vnitřní politika. Úspěšná, prozápadní a ekonomicky stabilní Ukrajina by představovala nebezpečný ideologický příklad pro samotné ruské obyvatelstvo. Když v roce 2013 padla proruská vláda Viktora Janukovyče a stát nabral jasný proevropský kurz, Rusko ztratilo politickou kontrolu nad vývojem v zemi. Vojenská síla tak zůstala posledním nástrojem, jak tento vývoj zvrátit.
Zamrzlý konflikt jako blokáda NATO
Události roku 2014 – anexe Krymu a podpora separatistů na Donbase – nebyly náhodnými výbuchy nespokojenosti. Šlo o chirurgicky přesné tahy k destabilizaci země. Podle pravidel Severoatlantické aliance (konkrétně Studie o rozšíření NATO z roku 1995, kapitola 1, bod 6) musí kandidátské země vyřešit své etnické či vnější územní spory mírovou cestou [Zdroj: NATO Study on Enlargement, 1995]. Vytvořením „zamrzlého konfliktu“ si Rusko zajistilo levnou a efektivní pojistku, jak formálně zablokovat ukrajinský vstup do Aliance.
Plyn, který nesměl téct do Evropy
Kolem roku 2012 geologické průzkumy definitivně potvrdily, že Ukrajina disponuje obrovskými nevyužitými ložisky zemního plynu. Šlo především o zásoby v šelfu Černého a Azovského moře a o masivní naleziště břidlicového plynu na východě (Juzivské ložisko) a západě země (Oleské ložisko). Ukrajinská vláda v lednu a listopadu 2013 podepsala oficiální dohody o rozdělení těžby s giganty Shell a Chevron za desítky miliard dolarů [Zdroj: Zprávy Reuters a vládní dekrety Ukrajiny z r. 2013 o dohodách se Shell a Chevron].
Pokud by se těžba rozběhla, Ukrajina by se stala energeticky nezávislou a díky své existující tranzitní síti by mohla začít plyn masivně exportovat. Stala by se přímým konkurentem Ruska. Anexí Krymu v březnu 2014 Rusko okamžitě převzalo kontrolu nad zhruba 80 % ukrajinských zásob v Černém moři [Zdroj: Analýzy Forbes / Státní geologická služba Ukrajiny]. Válka na Donbase pak vytvořila bezpečnostní riziko, kvůli kterému společnosti Shell (2015) i Chevron (2014) od smluv na těžbu břidlicového plynu definitivně odstoupily. Konkurent byl ekonomicky neutralizován.
Suché doky a ztracené loděnice
Během éry SSSR se hlavní centrum stavby velkých hladinových vojenských plavidel nacházelo na ukrajinském pobřeží. V Mykolajivu (Černomořské loděnice) fungovaly jediné suché doky schopné stavět a udržovat letadlové lodě a těžké raketové křižníky [Zdroj: Historické archivy sovětského námořnictva]. Po rozpadu SSSR o tuto infrastrukturu Rusko přišlo.
Když se na podzim roku 2018 v Murmansku potopil obří plovoucí dok PD-50 (dovezený do SSSR ze Švédska v r. 1980), ztratilo Rusko jediné severní zařízení schopné pojmout těžká plavidla [Zdroj: Zprávy TASS, říjen 2018]. Během havárie spadl jeřáb na palubu jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov – plavidla, které bylo v 80. letech postaveno právě v ukrajinském Mykolajivu.
Ukrajinský podnik Zorja-Mašprojekt byl navíc pro ruské válečné lodě klíčovým dodavatelem velkých lodních plynových turbín. Když Ukrajina v roce 2014 zakázala export vojenského materiálu do Ruska, ruské námořnictvo prakticky ztratilo schopnost včas dostavět své nové fregaty třídy Admiral Grigorovič [Zdroj: Jane’s Defence Weekly, 2014–2015].
Separatismus podporovaný Ruskem
Iluze spontánního lidového povstání horníků a civilistů na východě Ukrajiny je jedním z hlavních pilířů kremelské propagandy. Realita a terénní svědectví však ukazují, že ozbrojený separatismus byl od počátku uměle živený, financovaný a vojensky řízený z Moskvy [Zdroj: T. Forró, Donbas: Reportáž z ukrajinského konfliktu, 2019]. Klíčové role v organizaci nepokojů a ozbrojeném obsazování úřadů na jaře 2014 hráli občané Ruské federace s přímými vazbami na ruské tajné služby (FSB, GRU).
Typickým příkladem je důstojník Igor Girkin (Strelkov), jehož ozbrojená skupina překročila hranice a obsazením města Slovjansk konflikt fakticky vojensky zažehla [Zdroj: Zprávy SBU; Investigace Bellingcat]. Jádro prvních útočných sil netvořili jen místní obyvatelé, ale často profesionální žoldnéři z ruského Kavkazu (Čečenci, Oseti v praporu Vostok) a ruští vojenští instruktoři (“kurátoři“), kteří nezkušené lokální rebely řídili. A když v srpnu 2014 hrozila separatistům konečná porážka od ukrajinských sil, zasáhla přímo pravidelná ruská armáda, což definitivně vyvrací mýtus o izolované vnitřní občanské válce [Zdroj: Zprávy mise OBSE na Ukrajině; Amnesty International, Zpráva z roku 2014].
Mýtus o Minských dohodách jako „podrazu na Rusko“
Častým argumentem obhájců ruské invaze je tvrzení, že Minské dohody (z let 2014 a 2015) byly ze strany Ukrajiny a Západu pouhým podvodem. Realita na bojišti to však vyvrací.
Předně, Minsk I (září 2014) i Minsk II (únor 2015) vznikly pod obrovským vojenským tlakem po masivních intervencích neoznačených ruských jednotek, což potvrdili nezávislí pozorovatelé. Rusko nikdy nesplnilo první a základní bod Minských dohod: okamžité a úplné příměří. Ruskem podporované síly dobyly strategické město Debalcevo až po oficiálním podpisu příměří z 15. února 2015 (město padlo 18. února) [Zdroj: Zprávy Speciální monitorovací mise OBSE na Ukrajině, únor 2015]. Moskva se po celou dobu absurdně stavěla do role pouhého „zprostředkovatele“ a odmítala předat Ukrajině kontrolu nad její vlastní státní hranicí (Bod 9 Minské dohody II).
Zpětná vyjádření některých západních politiků (např. Angely Merkelové v rozhovoru pro Die Zeit, 2022), že Minsk dal Ukrajině čas, jsou ve skutečnosti snahou bývalých lídrů ospravedlnit tehdejší neúspěšnou evropskou politiku appeasementu. Faktem zůstává, že to bylo Rusko, kdo dohody systematicky porušoval, a nakonec je v únoru 2022 samo formálně roztrhalo uznáním nezávislosti separatistických republik [Zdroj: Dekrety prezidenta RF z 21. 2. 2022].
Použité zdroje a literatura:
- Projev Vladimira Putina na Mnichovské bezpečnostní konferenci (2007) a Strategie národní bezpečnosti RF: Definice geopolitických hrozeb a pohledu Ruska na rozšiřování NATO.
- NATO Study on Enlargement (1995): Kapitola 1, bod 6 definující podmínky pro přijetí nových členů (nutnost vyřešení etnických a vnějších územních sporů).
- Vládní dekrety Ukrajiny a zprávy agentury Reuters (2013): Oficiální dohody o rozdělení těžby plynu se společnostmi Shell a Chevron.
- Státní geologická služba Ukrajiny / Analýzy Forbes (2014): Údaje o ztrátě kontroly nad zhruba 80 % ukrajinských zásob zemního plynu v Černém moři po anexi Krymu.
- Historické archivy sovětského námořnictva: Data o kapacitách Černomořských loděnic v Mykolajivu pro stavbu těžkých plavidel a letadlových lodí.
- Zprávy agentury TASS (říjen 2018): Oficiální informace o potopení plovoucího doku PD-50 v Murmansku a poškození letadlové lodi Admirál Kuzněcov.
- Jane’s Defence Weekly (2014–2015): Analýzy dopadu embarga ukrajinského podniku Zorja-Mašprojekt na dostavbu ruských fregat třídy Admiral Grigorovič.
- Forró, Tomáš (2019): Donbas – Reportáž z ukrajinského konfliktu: Přímá terénní svědectví o nasazení ruských kurátorů, zahraničních žoldnéřů a umělém řízení povstání ze strany Moskvy.
- Bellingcat (2014-2015): Investigativní zprávy dokumentující přeshraniční dělostřelecké útoky z území RF a přesuny pravidelných ruských jednotek.
- Zprávy Speciální monitorovací mise OBSE na Ukrajině / Amnesty International (2014-2015): Dokumentace porušení příměří, přítomnosti těžké techniky bez označení a dobytí Debalceva po začátku platnosti Minské dohody II.
- Rozhovor Angely Merkelové pro deník Die Zeit (2022): Vyjádření o získání času pro Ukrajinu v kontextu Minských dohod.
- Dekrety prezidenta Ruské federace (21. února 2022): Oficiální uznání nezávislosti tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky.
Petr Janouškovec
Generátor náhodných slov v akci: Premiérův zbrojní teleshopping
Armáda lepí děravé základy, premiér ale v Izraeli vybírá sci-fi raketový štít a Srbům prodává fiktivní stíhačky. Vítejte v české obranné politice, kde vládní PR a zbrojní teleshopping nahradily zdravý rozum.
Petr Janouškovec
Matematika karmy: Když data vyprávějí jiný příběh než jména
Všichni to známe. Napíšete upřímný, osobní článek a radujete se z každé stovky přečtení. A pak jsou tu autoři, kteří se na blogu teprve rozkoukávají, ale jejich texty okamžitě lámou tisícové rekordy a karma letí k nebesům.
Petr Janouškovec
Příběh jménem WOT: Smutný osud jedné srdeční záležitosti
Když jsem v uzavřené betě poprvé vyjel s tančíkem z garáže a střílel na jiné tanky, byla to čistá radost. World of Tanks pro mě (a pro tisíce dalších) nebyla jen hra, byla to srdcovka a symbol parádních večerů s kamarády.
Petr Janouškovec
Cenzura, nebo jen dodržování pravidel? Jak ve skutečnosti funguje Kodex blogera
Nedávná omezení některých autorů a jejich přesunutí z hlavní strany blogu iDNES.cz vyvolala rozsáhlé diskuse o svobodě slova a cenzuře ve veřejném prostoru.
Petr Janouškovec
Když byl internet ještě v plenkách
Modré obrazovky smrti a ICQ s ikonickou zelenou kytičkou. Vzpomínka na devadesátky a přelom milénia, kdy byl internet útočištěm normálních lidí a ne bojištěm algoritmů, které z nás dělají agresivní závisláky.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Konec Skylinku přináší nové ceny i pravidla. Co musí zákazníci stihnout do konce listopadu?
Satelitní televizní služby v Česku prošly významnou změnou. Nabídka se nově sjednotila pod značkou...
MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět
Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
Semir z Kobry 11 má novou roli. Z vojenského náklaďáku vznikl luxusní dům na kolech
Z vojenského náklaďáku luxusní dům na šesti kolech! Obří MAN přezdívaný Semir, pojmenovaný po...
Chtěli jsme se brát, dceři by šel na ples, lkala u soudu družka zabitého motorkáře
Za hazardní a bezohlednou jízdu, která stála život dvaapadesátiletého motorkáře, poslal litoměřický...
Na ledu v Orlové havarovalo přes dvacet aut včetně hasičů a vězeňské služby
Třiadvacet aut se v pondělí ráno srazilo na zledovatělé silnici v Orlové na Karvinsku. Mezi nimi...
Tišnov má novou koalici, starostou bude dál Jiří Dospíšil, vymění se jeden radní
Složitá koaliční vyjednávání v Tišnově na Brněnsku dnes skončila měsíc po volbách, v den zasedání...
Tramvaj mu ujela, byla zima, tak vysklil zastávku. Chytil jsem nerva, popsal vandal
Pevnost skla tramvajové zastávky vyzkoušel v neděli v noci vandal v pražské Hostivaři. Naneštěstí...

Chystá se vaše dítě na střední? Vyhrajte voucher od Přijímačky krok za krokem
Chystá se vaše dítě na střední? Vyhrajte voucher od Přijímačky krok za krokem
- Počet článků 19
- Celková karma 18,72
- Průměrná čtenost 508x
Moje motto : Co mě nezabije, to mě posílí.



















