Requiem za neznámé

Requiem za ty, jejichž jména čas smazal, a jejichž oběť zaplatila definitivním konec nacistické tyranie:

Není to jen další volný pátek, i když se to tak občas může zdát.

Dneska se prostě jenom nesluší, na ty kluky ležící v poli zapomínat.

Nebyli to žádní mramoroví chlapi, byli to kluci, co chtěli prostě jen žít.

V zákopech, v krvi, tváří v tvář jisté smrti, protože věděli, že musíme mít klid.

Dneska je ticho. Žádný sirény, žádný strach z toho, co přinese noc.

Jen díky nim nejsou tyhle stěny rozstřílený na prach a na bezmoc.

Dali nám šanci žít, jak chceme, chodit si světem a nebát se stínů.

I když už jejich jména neznáme, chápeme tu válečnou dřinu.

Tak díky za to, že se ráno budíme, do země, kde se nemusíme bát postavit.

Tuhle svobodu si snad už udržíme – stála víc, než si umíme představit!

^{Foto: Gisela Fotografie, Pixabay}