Premium

Získejte všechny články
jen za 49 Kč/měsíc

Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

TB

Za chyby se platí a tak sudetští Němci za tragickou chybu tragicky zaplatili...

HR

Chybu Jakou chybu Tenkrat to bylo jedine vychodisko z nouze. Pokud by se prvorepublikova vlada radne postarala o - take - vlastni obcany tak by i v Sudetach probihalo vsechno jinak.

HR

To je vice nez vynikajici clanek , je to realisticky popis skutecnosti o ktere se ovsem v ceskem dejepise pro skoly a dospele nehovori. Dik vlastenecky zapalenym panim ucitelkam.

Dekuji za systematicky a presny rozbor. Tleskat se te tragedii neda ale karma nejmene 10

VB

Davové nadšení nelegitimizuje žádný režim ani mu neubírá na zločinnosti.

Pro připomenutí, v květnu je v historické paměti je hluboce zaryto, jak sovětští vojáci byli v Československu nadšeně vítáni květinami.... a obyvatelstvo adorovalo masového vraha Josifa Stalina.

Zdroj: https://blog.idnes.cz/vilembarak/jak-pripominat-8-...

MS

Lze dodat, že v podstatě totéž platí pro německé ženy i muže. Frustrace dala ve volbách moc muži, který by jinak zůstal okrajovým extrémistou.

Foto

Kdežto naše ženy - najdete na dobových filmech. Kdo to volal Horákové provaz?

TB

No vidíte, zatímco my jsme žili 40 let v komunistické totalitě, tak sudetští Němci odsunutí do Rakouska a Západního Německa mohli žít ve svobodě... čili ve finále ten odsun byl pro ně výhra

JP

Ale proč se máme omlouvat my? Za to co se jim stalo si můžou jen a jen oni sami. Chtěli zpátky do Říše? Chtěli. Tak jsme jim to umožnili.

Foto

Češi se omlouvají za vraždy během vystěhovávání Němců po II. světové válce (Postoloprty, Brno, Lanškroun, Žatec, ale prakticky v každé obci bylo několik Němců, zpravidla nějakých funkcionářů nebo zastupitelů) postříleno.

Foto

Děkujeme vám za popis, nezaměstnanost za Velké deprese byla v pohraničí skutečně příšerná. To si dnes vůbec neumíme představit. Ale je na tom vidět:

1) že, je to vyfabulované. Skutečnost byla barevnější. Po roce 1919 jich hodně přišlo o práci. Po celá 30. léta se v pohraničí odehrával tvrdý politický boj mezi komunisty, soc. demokraty, Bund der landwirte a ostatními měšťanskými stranami a od roku 1934 také s SdP. Henleinovci vedli bezohlednou propagandu, blokovali židvoské a české obchody, terorizovali odpůrce a bylo mezi nimi mnoho kariéristů. České úřady naopak omezovaly německé školky a školy, blokovaly pro němce veřejné zakázky a využívaly budování opevnění k dalšímu potlačování místních Němců. Celé to slavné přijetí Hitlera bylo asi takové jako naše nucené první Máje s mávátky.

2) několik faktických chyb: - jak mohla v roce 1938 platit v Chebu posledním šilinkem?, Mutterkreuz v roce 1936? V době Československa? Moje babička ho, michodem také dostala, ale až v roce 1941.

Foto

P84e44t38r 71J52a81n66š59a

1. 6. 2026 6:05

Dobrý den, moc děkuji za váš komentář a detailní postřehy. Právě pro takovou diskuzi a doplňování kontextu má smysl o těchto tématech psát.

K vašemu prvnímu bodu: Máte naprostou pravdu v tom, že realita byla neobyčejně barevná a politicky divoká. Boj mezi německými sociálními demokraty, komunisty a později Henleinovci (SdP) byl brutální a sudetští antifašisté čelili obrovskému teroru. Stejně tak je pravda, že národnostní politika pražské vlády v pohraničí nebyla bez chyb (veřejné zakázky, obsazování úřednických míst Čechy atd.), což Henleinovi jen nahrávalo do karet.

V kratším textu je vždy těžké zachytit celou tuto mozaiku, ale váš komentář to skvěle doplňuje.

S tím přirovnáním k nucenému 1. máji je to zajímavý pohled – u mnoha lidí to tak jistě bylo (strach, sociální tlak), i když ten fanatismus a úleva po letech bídy byly u velké části obyvatel bohužel reálné.

K vašemu druhému bodu:

Šilink v Chebu 1938: Tady došlo k malému nedorozumění, slovo „šilink“ jsem v textu použil v přeneseném, metaforickém významu jako ekvivalent pro „poslední peníz/groš/vindru“, nikoli jako oficiální tehdejší měnu. Rozumím ale, že v historickém kontextu roku 1938 to mohlo svádět k záměně s rakouskou měnou

Mutterkreuz v roce 1936: Kříž cti německé matky (Ehrenkreuz der Deutschen Mutter) byl skutečně založen až v prosinci 1938 a udělovat se začal v roce 1939 (vaše babička ho tedy v roce 1941 dostala v naprosto správném historickém okně).

Ještě jednou díky za postřeh , chybu (rok) v textu opravím. Přeji vše dobré!

PD

P87E69T96R 27D45R13Á62P85A95L

27. 5. 2026 15:24

Další do sbírky, jak si Československo tu valku a okupaci vlastně zaslouzilo. Goebels, Lavrov...stejně chyby, stejně znamky

  • Počet článků 163
  • Celková karma 16,63
  • Průměrná čtenost 625x
Cestovatel s očima dokořán a autor v procesu. Své postřehy z cest po světě i o lidech, které publikuji na blogu, nyní přetavuji do knižní podoby. Zde sdílím fragmenty příběhů, které se do knihy (ne)vešly.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.