Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.
Přihlásit seP31E70T12R 69D37R95Á43P50A15L
Ostrelovac bez D prosim
L57u37b33o24š 51U51l58r66i54c50h
"Bylo pozdní léto 1941 a Hitlerova vojska spolu se svými spojenci, Rumuny, Maďary, Italy, Chorvaty a Slováky, postoupila hluboko do nitra Sovětského svazu a obklíčila také černomořský přístav Oděsu."
Presne tak, postup cez západnú Ukrajinu bol veľmi rýchly. Ukrajinci našich vojakov vítali kvetmi ako osloboditeľov, naivne si mysleli, že ich už nič horšie ako ruský teror nemôže postihnúť.
Až na pravej strane Dnepru sa naši vojaci stretli s tvrdým odporom obyvateľstva kde už prevládali Ukrajinci ruskej národnosti, postup sa spomalil, slovenský vojaci sa začali dostávať do ruského zajatia. Naši vojaci sa neskôr dostali zo zajatia do Prvého česko-slovenského armádneho zboru v Buzuluku.
P67e76t28r 22L92o31r49e40n33c
Při vším respektu a plné úctě k tomu, co paní Pavličenko dokázala, dovolím si doplnit pár drobností, majících přesah i do dneška, ať si to každý přebere nebo nepřebere, jak chce.
Ljudmila se narodila v ruské rodině žijící na Ukrajině. Od mládí plně věřila ideálům a myšlenkám šířeným tehdejším sovětským vedením. Byla velmi pracovitá, cílevědomá a obětavá. V soukromém životě měla smůlu na chlapa - zamilovala se do nezodpovědného a sobeckého Ukrajince, za něhož se vdala, převzala i jeho příjmení, ale po krátké době se rozešli, nebo on od utekl, už nevím a tu její knížku teď večer nemůžu najít, abych to napsal naprosto přesně.
Ona sama považovala za svou vlast Sovětský svaz a nedělala přitom nějaké rozdíly jeho jednotlivými národy či republikami.
Ne tak někteří její nadřízení. Ljudmila sama vzpomínala, jak jí za její absolutně se vymykající úspěšnost v řadách bojující Rudé armády udělili jakési vysoké vyznamenání a předával jí je její příslušný nadřízený, snad generál, ale rozhodně Rus. Popisuje, jak přitom k ní měl formální proslov bez nějakého osobního zájmu a až ho oddrmolil, nakonec se jí ještě formálně zeptal odkud je, co její rodina, zda žijí a kdo jsou její rodiče... Když mu to Ljudmila vše pověděla, generál pookřál a stal se z něj někdo úplně jiný, byl náhle velmi vřelý, prý, no to si měla říct hned, že jsi naše, že nejsi Ukrajinka, to musíme oslavit...a tradá, hned bylo veselo...
- Počet článků 31
- Celková karma 12,55
- Průměrná čtenost 394x
