Když demonstrující začali házet na vojáky kameny, nemohl se jejich velitel zachovat jinak. Ty první výstřely mířily do vzduchu, ale nepomohlo to. Ta tragedie však měla za následek to, že příště si už demonstrující nikde nedovolili házet na československé vojáky kameny. A československý stát ukázal, že si po svém vzniku dokáže pohraničí udržet.

Jasne. Tak vypadalo to slavne "Ceskoslovenske Svycarsko". O nejakych pravech mensin se ceskym organum ani nesnilo.

To krveprolití nelze samozřejmě ničím omluvit, ale ty maminky s dětmi a bodří pekaři a ševcové přišli na náměstí v Kadani protestovat proti začlenění pohraničí k Československu, tedy jednali proti zájmu nově vzniklého státu.

Tedy dle Vas meli byt zastreleni vsichni

Trošku demagogicky napsáno.

Poklidný dav prostých mírumilovných lidí. Ševci, pekaři, maminky s dětmi.

Zaútočili na radnici, na symboly republiky, napadli osazenstvo radnice, napadli vojáky, házeli šutráky, nedbali výzev ani varovných výstřelů.

Co by ještě museli udělat abyste napsal, že to rozpoutali oni?

Dobrý den, označení ‚demagogicky napsáno‘ mě mrzí, snažil jsem se o zachycení lidského rozměru této tragédie. Dav jistě nebyl bez viny a popsané násilnosti situaci eskalovaly. Nicméně zmaření 25 lidských životů považuji za tak neúměrný následek tehdejšího chaosu, že z pohledu historie nelze vinu svalit pouze na ty, kteří ‚začali házet šutráky‘.

Moje formulace měla spíše ilustrovat sociální složení onoho davu (že nešlo o organizované teroristy, ale o zradikalizované místní obyvatele), nikoli ex post schvalovat jejich útok na vojáky či radnici.

Děkuji Vám za Váš pohled, i takto odlišné názory k historické debatě patří.

Díky za velmi zajímavý článek!

Děkuji.

Nejhorší je, že pravda, jako obvykle, byla na obou stranách. Jenom si ji každá z nich vykládala po svém. Zpočátku poklidný dav se nechal zmanipulovat a vojákům, kteří by byli raději v klidu doma, strach rozšířil zorničky. Mělo by to být pro nás ponaučením. Škoda zmařených lidských životů.

Zasloužená karma

Tak ono házet kameny na vojáky se nevyplácí. To je stejné všude na světě, nejen u nás před více než sto lety. Teď jsem četl článek, že za poslední asi rok bylo zabito asi 50 palestinských mladíků, protože chodili házet kameny na izraelské vojáky...

Mírumilovný dav, nenapadá radnici a vojáky ten článek je překroucená špinavost

To co pan autor popisuje jsou historická (ovšem nepříjemná) fakta, jen se o nich v Česku nemluví.

Napsal jsem komentář, ale vypadl internet. /Začal jsem německo

-českým jazykovým vyrovnáním...17.století a dříve/

K jazykovému vyrovnání v roce 1897/Badeni, Gautsch ?/nedošlo pro protesty Němců. V zákoně byly chyby, třeba němečtí úředníci v německých oblastech se měli umět česky, ale jinak si myslím, že byl spravedlivý. Došlo ke vzájemnému napadání. Na venkově Němci napadali Čechy, v Praze Češi napadali Němce,3mrtví, největší pouliční šarvátky od roku 1848. Císař František-Josef I. nebyl korunován českým králem. Chyba. Na cestě do Liberce /Reichenberg/ ho vítaly německé vlajky, nikoli jen rakouské.V Liberci byl třikrát /poprvé 1866/, přemýšlím jestli to byly vlajky německé císařské /od r.1870/ ,nebo ty dnešní .Na to nám určitě odpoví paní Rybnická. František Josef se bál korunovat českým králem, poněvadž se bál vzestupu Všeněmecké strany /Schoener/

v Rakousku. /Grossdeutschland...etc./.No a jsme v situaci kdy bohužel většina Němců v Deutschboehmen / považovala tuto část Čech za německý životní prostor./stejně jako Heydrich/

...Dnes vidíme, že vznik ČSR byl spojen s velkými riziky. Byla to chyba? Nebylo lepší zůstat součástí RÚ ? Nežili jsme v té době.

Němci vytvářeli až 60% HDP za RÚ v českých zemích. Střelba v Kadani ? Nezvládnutí situace. Četl jsem, že kadaňští strhli předtím českou vlajku. Proč ji vojáci vyvěsili ? Chyba. Měli situaci jen sledovat. Kulomet ? Vražda. Těch Maerzgefallene byl po republice

53.Myslím si, že sudetští Němci měli dostat autonomii. Mnichovu by to nezabránilo, ale alespoń bychom měli čisté svědomí.

Vyborny komentar.

Pane autore, ozývám se ještě jednou. Jedná se o dost významnou událost v průběhu česko-německého soužití od roku 1918. Popsal jste ji velice dobře a především lidsky. Je to opravdu tak, jak v nadpise píšete, 25 životů a to jenom proto že tehdy a i později "vládnoucí" vrstva" nebyla schopna, novou situaci pozitivně a suverénně, přesvědčivě ovlivnovat a zvládnout ́a musela se silou a za každou cenu prosadit. Mnohému by se předešlo empatií, lidskostí a rozumným zvážením.

Děkuji. A ještě jednou karmu.