Díky ostnatému drátu jedním z nejbohatších mužů Ameriky

Na travnatých pláních amerického Západu se píše příběh, který změní svět a zapíše se do dějin. Je rok 1873 a farmář z Illinois, s rukama zrohovatělýma od těžké práce, sedí ve své stodole, hlavu skloněnou nad kusem drátu.

Joseph Farwell Glidden nepřestává přemýšlet. Vidí, jak nedozírné pastviny hovězího dobytka vzkvétají, ale spolu s tím se se rozrůstá potřeba ochrany a pořádku. „Musí existovat způsob, jak to vyřešit,“ říká sám sobě a oči se mu zalesknou odrazem světla z jeho lampy.

Joseph se nevzdává. Zkouší různé způsoby, jak vyrobit něco, co ochrání farmy a pastviny, zabrání dobytku unikat, a přitom nebude příliš drahé. Když jednoho dne popadne starý mlýnek na kávu, přichází s převratným nápadem. „Co když do drátu vmotám malé ostré hroty jako zuby, které by zadržely nejen zvířata, ale i případné vetřelce?“ usmívá se, když sám sobě zodpovídá tuto otázku.

V roce 1874 si nechává tento převratný vynález patentovat. Nazývá ho The Winner – Vítěz. Jeho drát, na kterém jsou pravidelně rozmístěny ostré hroty, je tak jednoduchý, a přitom geniální. Stačí dvě vrstvy drátu stočené kolem sebe a nikdo se přes oplocení nedostane bez obtíží. Joseph ví, že má v rukou něco velkého.

^{foto: A. McMurray, Wikimedia Commons, volné dílo. Raný ručně vyrobený exemplář Gliddenova The Winner vystavený na výstavě Fencing Frontiers v muzeu Ellwood House.}

Zakládá výrobní společnost a díky spojení se zkušeným obchodníkem Isaacem L. Ellwoodem začínají s ostnatým drátem ovládat celé Spojené státy. „Tento drát není jen nástroj,“ říká Glidden při jednom z obchodních jednání. „Je to revolucionář, který mění hospodářství. Bude to klíč k tomu, jak zvládnout naše rozsáhlá území.“ A má pravdu. Během několika let se ostnatý drát stává naprostým hitem. Farmáři, rančeři i železniční společnosti si ho nakupují na kilometrové role. Náklady na oplocení klesají, zatímco efektivita roste.

Ovšem cesta za úspěchem není bez překážek. Joseph se ocitne uprostřed právního souboje, když další vynálezce Jacob Haish tvrdí, že jeho patent není originální. Spor se vleče roky, až Glidden v roce 1892 u Nejvyššího soudu USA vítězí. Tento triumf ho stojí stovky tisíc dolarů na právnících, ale jeho odhodlání se vyplatí.

Do konce života Glidden získává statisíce dolarů z licenčních poplatků, a jeho majetek zahrnuje nejen peníze, ale i rozsáhlé pozemky, hotely a podniky. „Kdo by to řekl, že kousek drátu omezí nekonečné plány a otevře dveře k prosperitě,“ zamýšlí se Glidden roku 1900, když sedí na verandě svého domu v DeKalbu.

V den jeho smrti v roce 1906 je již všem jasné, že Joseph Farwell Glidden nebyl jen farmářem. Byl vizionářem, vynálezcem a inovátorem, který změnil způsob života na americkém Západě. Jeho ostnatý drát nejen usnadnil život farmářům, ale také ovlivnil průmyslovou revoluci a přetvořil pojetí vlastnictví a ochrany majetku v moderním světě.

A dodnes, když se podíváme na ostnatý drát vinoucí se kolem pastvin, můžeme skoro slyšet jeho slova: „Jednoduchost a účelnost. To je klíč ke všemu.“

^{foto: Neznámý autor, Wikimedia Commons, volné dílo. Joseph Farwell Glidden}

Využití ostnatého drátu od jeho vynálezu dodnes

Vynález ostnatého drátu přinesl zásadní změnu na americký Divoký západ v druhé polovině 19. století. Díky jeho nízké ceně a snadné instalaci umožnil rančerům oplotit rozsáhlé pastviny, což vedlo nejen k lepší organizaci chovu dobytka, ale také k ukončení éry volného pastevectví. Ostnatý drát poskytl způsob, jak chránit úrodu a zajišťovat stabilitu hospodářství.

Železniční společnosti využívaly ostnatý drát jako bariéru k ochraně tratí před zvěří a nechtěným narušováním. Tento krok zajistil bezpečnější provoz vlaků a snížil časté poruchy způsobené volně žijícími zvířaty.

Během první světové války se ostnatý drát stal jedním z nejtypičtějších prvků zákopových válek. Byl používán k vytváření protipěchotních zátarasů, které bránily postupu nepřátelských sil a komplikovaly jakékoliv průlomy. Tento symbol destruktivního aspektu technologie se stal trvalou připomínkou hrůz válek.

Dějinné události 20. století, jako byly nacistické koncentrační tábory či rozdělení východní a západní Evropy tzv. Železnou oponou během studené války, vnesly do obrazu ostnatého drátu negativní konotace. V těchto situacích představoval nástroj nesvobody, represí a dehumanizace.

Moderní využití ostnatého drátu

S rozvojem technologie a měnícími se potřebami lidstva našel ostnatý drát uplatnění v nových oblastech jako ochrana soukromého a veřejného majetku. Ostnatý drát se dnes hojně využívá k zabezpečení průmyslových areálů, skladů, věznic, vojenských objektů a soukromých pozemků. Jeho odstrašující funkce z něj dělá efektivní prvek v bezpečnostních systémech.

Ve venkovských oblastech slouží ostnatý drát k ohraničení pastvin či ochraně polí před volně se pohybující zvěří. Zemědělci jej stále považují za nezbytný prvek pro správu hospodářských ploch. Letiště, dálnice, železnice a další infrastrukturní projekty často využívají ostnatý drát jako ochranu před přístupem nepovolaných osob nebo zvířat.

K regulaci volně žijící zvěře a k ochraně ohrožených druhů bývá ostnatý drát využíván v přírodních rezervacích či při ochraně citlivých přírodních oblastí. Tento způsob však vyvolává debaty o jeho vlivu na životní prostředí.

Ostnatý drát je nástroj, který má schopnost nejen chránit majetek nebo poskytovat bezpečnost, ale také sloužit jako symbol moci, kontroly a často i utrpení. Dnes je stále široce používán, a přestože má své výhody, nesmíme zapomínat na jeho negativní aspekty a potenciální dopady. Jeho existence nám připomíná, že jakékoliv technologii je třeba přistupovat s respektem, odpovědností a s ohledem na historické i etické souvislosti.

^{Zdroje: Odkaz , Odkaz} , poutací foto: Logan King, Wikimedia Commons, volné dílo