Trochu s odstupem času a po dlouhé době jsem se rozhodl napsat pár řádků o několika prožitcích během prázdnin. Ač tedy toto dlouhé volno již dávno nečerpám, ale zážitků je vždy spousta během těch dvou měsíců.
Začnu prvním týdnem v červenci, kdy jsme s rodinou vyrazili na naši první dovolenou pod stan s naší dcerou. Nelze bydlet stále jen v hotelu a vše mít pod nosem. I stan má své kouzlo a to se potvrdilo. Kemp v Rožnově pod Radhoštěm vedle koupaliště již svou dobu největší slávy nejspíše zažil, ale bylo tu čisto a nakonec jsme si to všichni užili. Okolí Rožnova a samotný Rožnov skýtá spousty míst k navštívení a seznámení se s naší historií a kulturou. Je třeba to dětem ukazovat. Tím jsme unikátní od ostatních zemí světa. Díky našemu jazyku, písni, tradicím …
Třetí týden v červenci jsem odjel na mezinárodní folklorní festival do Francie, kousek od Lyonu. Zážitků nespočet. Ale když se blížil datum návratu domů, začaly mi chodit ze systému Drozd (zde se vždy při cestě do zahraničí registruji) SMS o požárech na ostrově Rhodos, kam jsme měli odletět s rodinou. Sestra odlétala dříve, v sobotu, my měli doletět až ve středu. V den jejího odletu jsem jí posílal SMS, zdali jsou v pořádku a je vše ok. Volala mi až v neděli, a ten čas mezitím nebyl úplně příjemný, když člověk neví, zdali se jim nic nestalo. Tón jejího hlasu a vůbec obsah rozhovoru mě potěšil, překvapil … Brácha, v klidu, tady je vše v pořádku a nic se tu neděje. Jsme na severu.
Přesto ve vás hlodá červík, jak se ke všemu postavit. V pondělí večer jsem dorazil domů z Francie a ihned začal více sledovat zprávy. Především ty na veřejnoprávní televizi. Na Rhodosu hoří, lidé jsou evakuováni … K tomu názor cestovních kanceláří … A názor právníka. Pokud nezruší vaši dovolenou cestovní kancelář ale vy, nejspíše nebudete mít nárok na kompenzaci. Naštěstí tam už byla má sestra a tak jsem měl zprávy nejen od ní, ale i od její kolegyně, která tam bydlí a pracuje pro jejich firmu. Hoří na jihu a v horách. Nemám se ničeho bát a letět. Nad hotelem létá jedno letadlo za druhým a pořád lidé přijíždí. Naše cestovní kancelář (jméno si raději nechám pro sebe, ale patří k těm větším) poslala informační email o tom, že pokud bychom chtěli, můžeme nakonec svou dovolenou přeložit, ale musí to být 24 hodin před odletem letadla. Odlet byl stanoven na 18.20 a email dorazil v 18.20 den předem. Takže vlastně šance nebyla.
Při příjezdu na letiště tam stál štáb České televize. Naštěstí po nás nechtěl vyjádření. Letadlo sice mělo hodinu zpoždění a bylo poloprázdné, ale dovolená to byla fantastická a nezapomenutelná. Jen k zamyšlení dávám, že pokud bych tam neměl svou sestru a přímé informace, možná bychom neletěli. Oni totiž v televizi neřekli nebojte se, na sever můžete. Což chápu. Toto rozhodnutí musí udělat každý sám. Na druhou stranu jsem opět nechápal nenávistné komentáře na sociálních sítích na ty, kteří tam odletěli jako my. A pak také vyjádření, že stát, vláda a podobně nic nedělá. Systém Drozd mi, jak jsem již dříve napsal, posílal zprávy o evakuačních letech. Škoda, že se najde spousta lidí, kteří těmto dezinformacím a lžím na sociálních sítích věří a ještě je sdílí, než by si je ověřili.
Poslední srpnové víkendy v Čechách jsme strávili víkendovými výlety po skanzenech (Kouřim, Přerov nad Labem) či návštěvou Průhonického parku. Točilo se zde několik pohádek a my jsme mohli poznat filmová místa. Peníze by se měli přece utrácet i tady. Krásných míst k navštívení a spousty dobrých potravin, to vše naše země nabízí. A jako patriot se na to zaměřuji.
Na závěr však jízlivá poznámka. Chystáme se o víkendu na návštěvu přátel v Ostravě. Každé dítě má rádo vlak a to naše není výjimkou. Jenže když máte dát za jednu cestu téměř 2000 kč, ihned si to rozmyslíte. Neříkám, že bych na to neměl. Ale autem to vyjde levněji a zbytek mohu utratit za něco lepšího, za jiný zážitek. Pak však nechápu, jak chceme dostat cestující do vagónů a být více ekologičtí. Co však musím pochválit, konkrétně Českým drahám, jsou reklamní spoty s Ivanem Trojanem. Ty se jim opravdu povedly.
