Tento název mi vnukl můj kmotr, s kterým jsem nedávno telefonicky hovořil, jak se má a zdali je v pořádku a zdráv. Je také od loňského roku vdovec. A on mi najednou sděluje, že měl jedno rande a čeká ho další.
Ano, situace bohužel nedopřává sociálním kontaktům. To, co se děje na sociálních sítích, to mi občas zůstává rozum stát. V poslední době zjišťuji, že jsme také národem plným epidemiologů a krizových manažerů.
Mně osobně tu chybí trochu empatie a porozumění. Nechci tady říkat, že naši vládní představitelé dělají vše dobře. Na druhou stranu, takovou situaci jsme tady dlouho nezažili. Nevím, zdali ještě žije nějaký pamětník. A tak nám nezbývá než doufat, že odborníci v krizovém štábu a další vědí, co říkají a že se rozhodně nyní nejedná tak úplně o politiku.
Překvapují mě lidé, kteří nedodržují nařízená opatření a už vůbec ti, kteří jdou na demonstraci. Hlásají tam cosi o svobodě. Ale spíše bych řekl, že se jedná o sobectví. Vždyť svoboda je nějaká odpovědnost, solidarita, úcta k druhému.
Položte si otázku? Mohu svou účastí na demonstraci ovlivnit vládní politiku? Ne. Ale můžete ji ovlivnit v říjnu, kdy budou volby. A zajíci se sčítají až po honu.
Možná kdyby místo demonstrace ti lidé využili tento čas k tomu, aby se přihlásili jako dobrovolníci v nemocnici. To by udělali určitě lépe. Pokud to budeme brát touto logikou, mohou jít zdravotní a sociální pracovníci také demonstrovat, že jich je málo a už toho mají za ten rok dost. Ale pak už by to byla opravdová pohroma.
Za toto už nemůže vláda. Za toto už je odpovědný každý občan naší země, jak k tomu bude přistupovat a jak bude dodržovat nařízená opatření!!! Ta jsou totiž stejná, jako pravidla silničního provozu. Jsou prostě daná. A pokud je někdo poruší, musí přijít postih.
A co vlastně myslel můj kmotr tím rande? Hned mi řekl, že tu paní možná znám. Jmenuje se Vakcína. A druhé prý má v dubnu. To je totiž jedna z věcí, která nás může vyvézt z této krize.
Otázka na závěr. Co se musí ještě stát, než konečně budeme táhnout za jeden provaz, za naší zemi?
