Před volbami vláda rozdává peníze daňových poplatníků napravo nalevo, ale snížit minimální limit na zdravotní pojištění nechce. Prý by to mělo negativní vliv na státní finance. Asi to není u voličů sexy, i když to se sexem souvisí
Jedním z důvodů proč nechtějí zaměstnavatelé zaměstnávat ženy na „mateřské dovolené“ je rozdíl mezi skutečným a minimálním zdravotním pojištěním, který musejí doplatit sami zaměstnavatelé. To značně zvyšuje náklady na částečné úvazky a to se zaměstnavatelům nevyplatí. Proto jsou ženy na mateřské, které chtějí pracovat na částečný úvazek, prakticky nezaměstnatelné.
Ženy mají v současné době nárok na čtyři roky „mateřské dovolené“ (ve skutečnosti rodičovská dovolená) a za tuto dobu jim stát vyplatí 220 000 Kč. Jestli má žena dvě děti (to je minimální hladina reprodukce populace), může být doma na mateřské až 8 let (stát tak utratí 440 000 Kč). Osm let bez kontaktu se svým oborem. Za tu dobu v dnešní uspěchané době plné změn a inovací je už mnohé jinak. Ženám v profesním životě ujede vlak.
Ženy na rodičovské dovolené profesně stagnují a mají obavy, zda na své původní místo ještě stačí. Často z této obavy jsou schopné vzít mnohem horší pracovní pozici, než zastávaly před mateřskou. Celý další profesní život jsou znevýhodněné. Z toho plyne nižší výdělek žen s dětmi, nižší výdělek celé rodiny, který vyústí i v nižší důchod dané ženy matky.
Možná i proto mnoho inteligentních žen s dobře rozjetou kariérou se rozhodne děti nemít. Také podpora státu a obcí je mizivá. K dispozici nejsou jesle nebo školky. Takže i kdyby žena chtěla dříve pracovat, nemůže.
Práci na částečný úvazek, který by ženě na mateřské dovolil něco si přivydělat a udržel ženu v kontaktu s její profesí, české firmy většinou odmítají. Co je špatného, když si žena sežene hlídání a jeden den v týdnu pracuje. Přijde mezi lidi, není doma izolovaná s dítětem (všichni co měli manželky na mateřské vědí své) a udrží si kontakt se svou profesí.
Proč jsou zaměstnavatelé tak konzervativní? Proč nechtějí zaměstnat ženy na částečný úvazek? Protože je to ekonomicky nevýhodné. Je s tím určitě víc papírování a byrokracie. Ale to není ten hlavní problém zaměstnavatele. Tím jsou hlavně odvody na zdravotním pojištění.
Stát stanovil minimální hranici zdravotního pojištění. A pracovník pracující např. jeden den v týdnu platí na zdravotním mnohem méně. Rozdíl mezi skutečným a minimálně předepsaným zdravotním pojištěním musí zaměstnavatel zaplatit z vlastní kapsy. Tím se mu zvednou již tak vysoké náklady na práci (v ČR jedny z nejvyšších v Evropě), že se mu to nevyplatí. Tím se nijak nezastávám konzervativních zaměstnavatelů. Ale zaměstnat někoho v Česku je za trest a nemusí to být jen na zkrácený úvazek.
Také je nám ze zahraničí hodně vyčítaná celková délka rodičovské dovolené, která vede ke stagnaci žen na pracovním trhu. V okolních zemích je rodičovská někdy výrazně kratší než u nás. V Británii je to jen 13 týdnů, utrácivé Řecko proplácí jen 3,5 měsíců, Německo proplácí pouze 1 rok. V Polsku, Španělsku a Slovensku jsou to 3 roky. Nejdelší rodičovská dovolená v Evropě je 4 roky a je v ČR.
Na závěr si dovolím otázku. Opravdu Česká vláda nemůže zkousnout takový výpadek na zdravotním pojištění? Ten by způsobili zaměstnavatelé, kteří by platili skutečné zdravotní pojištění podle výdělku pracovníka a ne jeho minimální, státem předepsanou hodnotu, která je 1485 Kč? Přitom stát za své pojištěnce (důchodce a děti) platí zdravotní pojištění ve výši pouhých 920 Kč. Je to spravedlivé? A proč jsou znevýhodněné ženy, které si chtějí přivydělat na rodičovské dovolené a udržet si kontakt se svým oborem i v období mateřství. Je to ta pro rodinná politika, kterou se ČSSD a KDU tak ohání? A nezasahuje stát do našich životů až moc?
