Nepřipravenost a neplodný strach nejsou argument.

Československo nebylo účastníkem mnichoské dohody (schválně píšu s malým "m") a proto pro něj nebyla právně závazná. Mělo se bránit a kdyby to učinilo, určitě by nedopadlo hůře než Finsko napadené Ruskem v roce 1939 v Zimní válce.

Stejně tak se bude muset bránit Evropa, až se k ní otočí zády Trumpovy USA.

Podle norem mezinárodního práva se mohou mezinárodní smlouvy týkat pouzestran zúčastněných; když se týkají strany nezúčastněné a jsou ještě k tížinepřítomného, jsou neplatné. Na mnichovských jednáních nebyl náš zástupcepřítomen a pozdější akceptování usnesení konference československou vládounemohlo tento nedostatek konsolidovat.

Norimberský proces v roce 1945prokázal, že již v okamžiku podpisu dohody byl Hitler rozhodnut, že smlouvunedodrží, nacistické Německo uzavíralo Mnichovskou dohodu s úmyslem pozdějiČeskoslovensko okupovat a chápalo dohodu jako součást procesu agrese, kterýnakonec vedl k rozpoutání druhé světové války. Šlo tedy navíc o úmyslnépodvodné jednání při uzavírání mezinárodní smlouvy.

Dobrý článek. V podstatě pouze dokumentuje, že GB a Francie se na nás vykašlali. SSSR u toho nebyl, tak se může tvářit, že by býval pomohl.

Dobrý článek, i když k odhalení nějakých "mýtů" má dost daleko (vše je vcelku dost dobře známo).

Pane Beneši taková smlouva nikdy nebyla podesaná. To je hlouboký omyl .Smlouva s byla podepsána 25. ledna 1924 a uváděla tři případy, kdy se smluvní strany zavázaly vzájemně si pomoci. Neobsahovala však žádnou vojenskou doložku. Krátce nato, 16. října 1925, podepsaly Československo a Francie garanční dohodu. Předcházela jí konference v Locarnu, kde došlo k potvrzení německých západních hranic. Protože východní hranice potvrzeny nebyly, uzavřela Francie s Československem (a také Polskem) dodatečnou garanční smlouvu mimo tzv. rýnský garanční pakt. Hovořila o tom, že při porušení smluv uzavřených s Německem, si země poskytnou pomoc podle Paktu Společnosti národů. Ani tentokrát nebyla připojena vojenská doložka.

Nechci se hádat o připravenosti a nepřipravenosti Francie na válku. Četl jsem paměti vojáka Wermachtu a ten píše, že Německý tank, nebyl schopen výstřelem z kanonu poškodit Francouský tank. Pokud se jejich tanky objevily volalo se dělostřelectvo, protože jedině Německý proti tankový kanon byl schopen tank poškodit. Později jsem na tuto skutečnost narazil v jedné historické knize. Je také známo, že francouští vojáci nechtěli bojovat. Zahazovali zbraně a šli domů.. O tom mluví i naši letci, kteří tehdy utekli do Francie.

Jak kde. Třeba v Belgii v prvních dnech ostré války to byly vyrovnané (tankové) boje. Pak ale přišel průlom u Sedanu. Ale i ve druhé fázi bojů (po britské evakulaci) nejprve francouzské jednotky bojovaly dobře, ale už byly v oslabení. Pak nastal pozvolný leč nezadržitelný rozklad.

Mnichov nebyl tak jednoduchou věcí jak se píše. Na tom se podílelo i Československo, které v minulosti souhlasilo, aby při případném sporu našich hranic rozhodovali spojenci. Nevím co to bylo za smlouvu.Zda to byla Locarnská smlouva- nevím. Když to shrnu Československo nemělo žádnou smlouvou zajištnou neměnost hranic. S touto skutečností nic nedělalo. Kdo byl v té době ministr zahraničí ? Nebyl to náhodou Beneš. Dále Beneš v době krize neoficálně připouštěl, že by se část hranic odstoupilo Německu a hranici by tvořilo Labe u Ústí nad Labem. Podle jeho úvah levá strana po toku řeky by se předala Německu.

Beneš chtěl v dané zoufalé situaci Německu přepustit některé pohraniční výběžky - pro obranu nedůležité - s tím, že zároveň se jistý počet s. Němců dobrovolně přestěhuje do Německa.

Naopak !! Historikové tvrdí,že Německo bylo zoufale nepřipravené na válku.Pokud by došlo k válce před obsazením Československa tak by válka velice rychle skončila.Období před válkou se nazývá období politických ústupků,to je důvod proč to dopadlo tak jak to dopadlo.

Ano souhlasím. Úspěšný začátek II WW byl z německého pohledu hlavně díky perfektně zmáknuté politické šachové partii Hitlera.

K případné válce na podzim 1938: Samotnou ČSR by Německo zničilo, ale už by zároveň nemělo síly, aby se nějak účinněji mohlo bránit spojenecké ofenzívě na západních hranicích, tam by bylo schjopno poslat jenom pýár divizíé, které by i proti pouze francouzské armádě neměly šanci.

A co se týče nestability vlád předválečné ČSR, v demokracii to je nasprosto normální jev, že se vládní koalice mění. To jenom v diktaturách to vypadá náramně úhledně, že je "pořádek".

Korekce: "pár". "divizí" a "naprosto". I když "nasprosto" by taky trochu vyhovovalo

Že nás v Mnichově předhodila Německu Velká Británie, to v tomto diskusním příspěvku ponechám stranou. Ta s námi žádnou oficiální smlouvu podepsanou neměla.

Zaměřím se na Francii.

Jestliže nám tady píšete, jak jsme se té Francii jevili, tak byste mi měl vysvětlit, proč tedy s námi podepisovala v roce 1935 tu smlouvu.

Jak se lišilo Československo roku 1935, kdy s námi Francie tu smlouvu o vzájemné pomoci pro případ napadení podepsala, od roku 1938, kdy ji nedodržela, protože jsme údajně byli mladým, nestabilním a nespolehlivým státem?

Já osobně k podobným věcem přistupuji tak, že když se mi někdo zdá z jakéhokoli důvodu nespolehlivý nebo málo zajímavý, tak si s ním žádný vzájemný slib nevyměním. Já osobně to beru v potaz už ve chvíli, kdy zvažuji všechna pro a všechna proti, zda s ním nějakou dohodu uzavřu. Nedělám to tak, že bych s ním tu dohodu vědomě uzavřel a potom mu řekl, že ji nedodržím, a své nedodržení zdůvodnil něčím, co mi bylo známo již ve chvíli, kdy jsem s ním tu dohodu uzavíral.

Takže: Jaký byl rozdíl mezi Československem roku 1935 a Československem roku 1938?

Rozdíl byl podstatný. A to z hlediska celk. vývoje v celé Evropě. Smluvy jsou jedna věc, jejich dodržení a realita často pak jiné. Základem onoho spojenectví byly výsledky I.WW. Tehdy bylo pro nás nejvýhodnější spojenectví a spolupráce s Fr., m.j. např. i v oblasti vojenské (organizace armády, kooperace i v techn, oblastech, i pro vojenství, atd.).