Prospěla by nám islandská očistná lázeň

Podle informací internetového deníku Insider zjistila kontrola Evropského účetního dvora závažná pochybení v auditních zprávách o způsobech čerpání evropských dotací v ČR. Auditním orgánem je v ČR specializovaný útvar na ministerstvu financí.

Kontrola Evropského účetního dvora například zjistila, že v dopravních projektech za rok 2011 bylo chybně rozděleno 41,82 % z celkové částky. Otázkou samozřejmě zůstává to, zda šlo pouze o zfušované projekty, anebo v tom hrály svou roli i jiné motivy. Čerstvá kauza ze středních Čech svádí k různým úvahám, přičemž je zřejmé, že to v jiných krajích a resortech mohlo být při nejmenším dosti obdobné. Stačí jen ukázat prstem. Není divu, že se Petr Nečas vracel tento týden z Bruselu poněkud zpocený a docela viditelně vystresovaný. (Pan prezident mezitím v USA např. poučoval Německo o energetické koncepci a působil tak skoro jako lobbista ČEZ a PPF, přičemž neopomenul opět poslat celou EU do horoucích pekel.)

Zvyšováním daní a škrtáním všeho možného se státní rozpočet na příští rok nezachrání. A nedokáže to ani premiér a ani suverén Kalousek. Nejde jen o zmařené evropské dotace.  Důvodem je i neschopnost vybrat daně, ale i chybně nastavené proporce a priority, chybějící rozvojové strategie atd. Ke stabilizaci veřejných rozpočtů nepřispívá ani plýtvání a podivné hospodaření mnoha státních institucí a firem s majoritní účastí státu. Směs nekompetentnosti a nemravnosti při správě země sráží Česko do kolen.

Naši vládcové píší katastrofické scénáře v přímém přenosu. Jmenný seznam spoluviníků by byl pěkně dlouhý. Asi by nám prospěla malá islandská očistná lázeň anebo alespoň estonská pokora a kázeň. Dnešní systém - nesystém je nejen nefunkční, ale i hrozivě demotivující. Deklarovaná demokracie má jen fasádní a účelově selektivní podobu. Snižuje to již tak nízkou míru sounáležitosti občanů a daňových poplatníků se svou zemí. Výsledkem je nejen vyvádění daňových odvodů do daňových rájů, ale i rozšiřující se prostor šedé ekonomiky a v neposlední řadě i emigrace schopných jedinců. A to vše již nejde ničím kamuflovat. Řeč čísel je neúprosná.

Řešením může být jenom zásadní změna systému, výměna garnitury a důsledná veřejná kontrola státní moci. Má to však jednu podmínku – musí k tomu být hrdí, sebevědomí a odvážní občané. Náprava dnešní mizérie však bude během na dlouhou trať. Krom toho začíná být oprávněně nahněvaná a netrpělivá veřejnost náchylná k radikálním výzvám, což je orná půda pro extrémisty všeho druhu. Sečteno a podtrženo – již nám svítí všechny červené kontrolky.