Držíte už v ruce klíče?
Dramatickým způsobem se rozevírají nůžky mezi vítězi naši tzv. revoluce a těmi ostatními. Kdo jsou to ti skuteční vítězové? Jsou to ti, kteří ovládli privatizaci, státní a veřejné zakázky, státní a polostátní firmy a instituce státu. Velmi často se rekrutují z bývalých předlistopadových kádrů, kteří si postupně vychovali své zdatné nástupce a někdy i své „bíle koně“.
Vzpomínáte na jedno z prvních hesel o návratu do Evropy? A výsledek? Srovnali jsme se s vyspělou Evropou v cenách. A nejen to. Za levnějšími nákupy jezdíme do Německa. S tím rozdílem, že průměrný příjem je v Německu násobkem české průměrné mzdy. Přijali jsme kapitalismus, ale tak nějak po česku. Za naleštěnou ideologickou fasádou se odehrává klasická domácí bramboračka.
Z minulého režimu se přenesly modely chování a jednání i do dnešní správy země. Kdo nekrade, ten okrádá rodinu. Já na bráchu a brácha na mě apod. Masarykovské nebát se a nekrást si někteří vyložili na nebát se krást. Vše to došlo tak daleko, že jsme se stali korupční velmocí. V této disciplíně jsme tu vyspělou Evropu předběhli. Bývalí veksláci a dobře orientovaní soudruzi byli včas na pravém místě. Stali se z nich „ortodoxní pravičáci“.
Úcta k právu a pořádku, k tradičním hodnotám, … ale jděte s tím někam. Žít a užít – to je heslo dne. Docházejí zdroje? No a co. Zvedneme daně a pěšáci z podhradí zase přisypou. Nemáme na důchody? Tak to zaplatí lidi sami. Způsob vládnutí připomíná model pokus – omyl. Zaklínadlem je elastický výraz reforma. To dobře zní a hlavně děláme to přeci pro lidi. Sakra práce! Přidá se k tomu klišé o rozpočtové odpovědnosti a boje s dinosaury, kmotry a velrybáři.
Do médií se pustí pár bublin o prezidentských knihovnách, panu Bátorovi apod. a hlavně klid na práci. Hřiště se vykolíkuje přesněji podle stranických triček, aby tak penězovody mířily také do těch správných stranických pokladen. Náklady na provoz státu nijak neklesají. Často je tomu spíše naopak. A není to jen v tiskovém odboru populárního Josefa Dobeše. Velmi nákladné hospodaření státu připomíná cedník, kterým odtékají zdroje v míře, která sráží tuto zemi do kolen. V podhradí zatím bují exekutorské žně.
Mnoho lidí se i kvůli existenčním obavám znovu uchyluje do vnitřní emigrace ve svých mikrosvětech. Ve volbách nevolí a nebo volí menší zlo. Vždy se pak ukáže, že zlo je zlo. To menší pak doroste až do obludných rozměrů. Namítnete právem. No jo, to všichni víme, tak nás tím neotravuj. Vědět ovšem nestačí. Blížíme se k bodu zlomu a nezbývá než vyslovit svůj názor a navrhnout zásadní změny.
Neměli by firmy podnikající na území ČR mít zde i sídlo a daňovou povinnost? Neměl by mít stát vliv nad strategickými komoditami – voda, teplo, energie? Neměli by mít úřednici i hmotnou odpovědnost za případná chybná rozhodnutí? Neměli bychom zrušit tzv. anonymní akciovky? Neměli bychom udělat audit uplynulého dvacetiletí – privatizace, hospodaření státních a polostátních firem, velké veřejné zakázky atd.? Neměli bychom přejít opět na rozumné progresivní zdanění?
Potřebujeme drahý Senát a drahé krajské uspořádání? Neměli bychom používat institut majetkových přiznání? Neměli by exekutoři podléhat přísnější kontrole? Neměli bychom přijmout zákon o státní službě? Neměli bychom zvážit současný vládní návrh tzv. důchodové reformy? Nestačilo by zvýhodnit současné penzijní připojištění a ponechat průběžné financování ze sociálního pojištění?
Neměli bychom se ptát na to, proč nemáme rezervní důchodový fond? Neměli bychom se ptát, kde skončily peníze, které Topolánkova vláda vyvedla z důchodového účtu? Neměli bychom se ptát, kde skončily výnosy z mnoha prodejů státního majetku a z dividend státních firem? Neměli bychom se ptát na výši odměn manažerů státních a polostátních podniků? Neměli bychom omezit svévolnou cenovou politiku obchodních řetězců?
Neměli bychom snížit bankovní poplatky, alespoň na evropský průměr v relaci s průměrnými platy? Neměli bychom spíše posilovat domácí výrobu a domácí spotřebu? Nezadusí je plánované zvýšení DPH? Neměli bychom zrušit poplatky ve zdravotnictví a spíše lépe regulovat ceny léků, nákupy zdravotnických zařízení a hospodaření zdravotních pojišťoven? Neměl by každý pojištěnec dostávat zdarma pravidelně svůj osobní výpis z účtu? Neměli bychom zásadním způsobem omezit hazard a lépe jej danit? Nepoužívají naši vládní experti často záměrně špatné premisy?
Neměli bychom už konečně definovat základní priority a proporce a řídit se jimi? Je to vymahatelnost a předvídatelnost práva? Je to slušná, solidární, efektivní a funkční správa země? Pokud ano, pak nezbývá než začít konat, a ne jen přihlížet nebo kverulovat v internetových diskusích. Nelze si nechat „kálet na hlavu“. To české „ono to nějak dopadne“ nebývá tím nejlepším životním postojem. Pasivita může být i forma spoluviny. Psát o dílčích každodenních excesech současné party Dolce vita skoro nemá smysl. Jim je totiž už úplně jedno, co si o nich myslíme. Pro ně je důležitý každý další den navíc u koryta. A platí to v různé míře pro všechny současné parlamentní strany. Jen se ukřičte, upište, uprotestujte,… Hlavně, že karavana táhne dále. O víkendu v Dubaji na golfu.
Obětmi těchto praktik jsou bohužel i ti slušní a schopní podnikatelé a zaměstnavatelé, kteří bývají pak házeni do společného pytle. Je to nejen nespravedlivé, nesprávné, ale hlavně i velmi nebezpečné!
Petr Havlík
Vítejte v Babišlandu
Představte si, že sedíte ve své honosné vile v Průhonicích. Jsou vánoce 2008. A říkáte si, že to nebyl špatný rok. Zdá se, že investice do politiky nemusí být nevýhodná.
Petr Havlík
Většina si to tak přeje, takže je to pravda!
Je těžké, skoro až nemožné, se vyznat v tom dnešním komplikovaném a nesrozumitelném světě. V té nekonečné spleti různých zájmů, her a mystifikací. Kdo je kdo? Co je co? A co je vlastně pravda? A co je to vlastně ta pravda?
Petr Havlík
Časy se u nás mění od roku 2013
Ano, časy se u nás mění systematicky a to dosti důkladně od roku 2013. V tomto roce se stal prezidentem republiky Miloš Zeman a nejsilnějším mužem české vlády Andrej Babiš.
Petr Havlík
The Times They Are A-Changin
Trump není šálek mého čaje, ale řada voličů volila proti Hillary, která byla zcela tragická. Američané volili proti přehnané korektnosti, proti asymetrické globalizaci.
Petr Havlík
Společně sdílená národní identita – 3. část
Na jaře loňského roku jsem uveřejnil svou dvoudílnou úvahu na téma naší společně sdílené národní identity, kterou v těchto dnech umístil do své nabídky také jeden z výrazných internetových portálů.
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Zákon proti úhynu ryb. Všechny trubky svedené do řek se budou zapisovat
Premium Rybáři si všimnou úhynu ryb v řece. Hasiči, zatímco havárii likvidují, na webové aplikaci vidí,...
Náš Den D. Jak se Čechoslováci v srdci Francie postavili divizi SS
Premium Byla to nerovná bitva. Proti hrstce partyzánů stála elitní německá divize SS Das Reich na tancích...
Australský stát jmenoval tajemníka pro „pro změnu chování mužů“
Guvernérka australského státu Viktoria Jacinta Allanová jmenovala poslance Tima Richardsona jako...
Papež se sešel s Čaputovou a matkami dívek, co zemřely při nehodě autobusu
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v sobotu setkala ve Vatikánu s papežem Františkem. Na...
- Počet článků 239
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1731x