Bylo - nebylo, bude - nebude,…

Bylo, nebylo, respektive byla, nebyla jedna země uprostřed Evropy. Žila dlouhá léta v područí mocné totalitní říše. A tak není divu, že si osvojila mnohé neduhy, jako je dvojí morálka, žití ve strachu, ve slepé naději a v autocenzuře.

Vlivem vnějších okolností dostala šanci tvořit novou, svobodnou, demokratickou společnost. Ale jak a s kým, a možná taky proč vlastně? Ona ta normalizace ve své nenormálnosti byla pro mnohé normálně pohodlná,…Nový stát tak vznikal na půdorysu mravní relativizace a cynického pragmatismu. Hlavně žádné cizí vzory. Své světlé zítřky si vybudujeme pěkně sami. Příznačné bylo to, že se světlé perspektivy „budovaly“ při zhasnutých světlech temných zákrut české cesty transformace.

Dřívější mocní a všehoschopní se stali novými mocnými a všehoschopnými. Ovládli zákulisí i jeviště a naivnímu němému publiku předvedli pěkný kvapík. Došlo k rychlé kumulaci ekonomické moci, která předurčila ráz země na mnoho let dopředu. Pro odvedení pozornosti a zábavu diváků se vše odehrávalo samozřejmě v mezích platných zákonů a také ve zdánlivých nesmiřitelných politických střetech. Ojedinělá nezávislá kritika byla vnímána jako zrada a projev zhrzeného nepřátelství. Novodobí domácí posttotalitní oligarchové měli klid na svou práci. Detaily těchto příběhů naleznete na http://www.mapovani.cz/. Doporučuji se podívat především na jejich kořeny a původní vazby.

Na konci minulého desetiletí se v hlavě jednoho našeho oligarchy a jeho přátel zrodil plán. Inspirován svým krajanem Ficem a sousedem Orbánem se rozhodl, že již nebude politiku ovlivňovat jen ze zákulisí, že ji ovládne kompletně a sám, včetně klíčových státních institucí a jejich penězovodů. Stačilo málo – pár set milionů Kč na kampaň a k tomu hodně působivou story. Když se k tomu přidá trocha nostalgie na staré dobré časy či na celonárodní pospolitost OF a všem ostatním se dá nálepka tajemného matrixu, tak je úspěch zaručen. Jo, a ještě maličkost – ještě se k tomu šoupne podpora celebrit, včetně zlatých slavíků a hvězd NHL, to zabere vždycky. Hotovo, díky, díky, díky,…

Pro rozjezd nové politické super star bylo užitečné angažovat i pár důvěřivých užitečných idiotů, kteří se nechali najmout nejen z čirého prospěchu, ale i ve slepé naději, že jdou páchat dobro. Ďábelský technolog moci si jen odškrtl další kořist. Podobně jako ve svém byznysu použil své predátorské instinkty. Koho si nechytí, toho si koupí. Důležitá je také dobrá bezpečnostní strategie s angažmá zkušených kádrů z bezpečnostních a zpravodajských služeb, včetně těch s bohatou předlistopadovou praxí.

Nic není možné ponechat náhodě. Je třeba mít vše pod kontrolou a nepřestávat přitápět pod kotlem. K tomu je více než výhodné mít pod palcem klíčová média, nejlépe je přímo vlastnit. Aby náhodou neměli nějací pisálkové divné roupy. Hrdina si najme nejlepší zahraniční marketingové mágy a bude dále šponovat svou image. Třeba i tím, že se na svou sociální síť nechá vyfotit ve flanelovém pyžamu u vánočního stromečku. To má lid obecný rád. Vždyť je to náš kluk, jeden z nás,…

I dříve se různě střetávaly různé zájmy, na scéně i za scénou byli různí ovlivňovači různých procesů a politických rozhodnutí. Ale nikdo niky neměl tak koncentrovanou moc, jakou má dnes nejmocnější muž české vlády. Podmanil si a ovládl Česko. Jako majitel byznysového impéria s obřím úvěrovým zatížením sedí zároveň v klíčové pozici řízení země na postu správce státní kasy. Povýšil střet zájmů na úplně jiný level.  To není střet zájmů, nýbrž totální ovládnutí zájmů.

Dovozce a vývozce má pod sebou celníky. Příjemce státních a evropských subvencí a dotací, ale i přímý účastník významných veřejných zakázek je zároveň jejich kontrolorem. Rozhoduje o postech ve statutárních orgánech státních společností, s nimiž jeho firmy obchodují. Jako ministr financí vede obchodní dialog s klíčovými bankami, které u nás působí. Jedná se i o správu státních aktiv a dluhopisů.  Týká se to hlavně bank, u nichž má jeho firma nemalé úvěry. Zablokoval také sektorovou daň pro banky. Kupuje zdravotnická zařízení, která těží ze zdrojů povinného zdravotního pojištění. Ovládá celé klíčové komodity státu, které jsou závislé na rozhodnutích vlády, jeho vlády. S úměrným navyšováním moci navyšuje zisk jeho byznys. Je doslova opojen svou mocí a svým úspěchem a jde dál a dál, výš a výš.

Ti nahoře si dovolí jen to, co jim dovolí ti dole. A jak se zdá, tak u nás dovolí úplně všechno. Oslavné písně zcela jistě již tvoří umělec Krajčo a jemu podobní. Máme se na co těšit. Tímto dnešním modelem firemní správy země, na půdorysu populismu a plíživého omezování občanských svobod, jsme se stali anomálií v celoevropském kontextu. S tradiční demokratickou politikou a vyspělou (kontrolovanou) správou země to nemá nic společného.  Bezmezný konflikt zájmů a nesrovnatelná koncentrace moci nás posouvá spíše do modelu zakavkazských republik bývalého sovětského impéria. Mimochodem tak oblíbených destinací našich dvou posledních prezidentů.

K udržení této konstelace si náš neohrožený hrdina našel i účelového spoluhráče v postavě prezidenta republiky a vše zafixoval pevnou dohodou s ostatními vlivnými československými oligarchy. A jak ji vidno, tak to funguje dokonale. Témata se určují výběrově podle potřeby a očekávaného profitu. Sem tam se jen někdo obětuje a jede se dál. Koaliční partneři jsou jen sekundanti a parlamentní opozice působí jako nesourodý soubor malých občas štěkajících ratlíků.

Bylo, nebylo,…Bude, nebude,…Co vlastně?  Nové specifikum made in Czech republic, s věčně se opakující recidivou starých neduhů. Změnit tyto neblahé trendy mohou pouze svobodní, odvážní, nezávislí a odpovědní občané. To je jediná šance a naděje, ale snadné to nebude. Moc totiž korumpuje a metastazuje a absolutní moc korumpuje a metastazuje absolutně.