Kdo je kdo v polských volbách

V neděli 21. října se u našich severních sousedů budou konat předčasné parlamentní volby vyvolané dlouhodobou politickou krizí způsobenou korupčními skandály a rozpadem ultrakonzervativní vlády Jarosława Kaczyńského. V těchto volbách se bude o hlasy voličů ucházet sedm politických stran a koalicí. Polsko je naším partnerem nejen v rámci EU, ale hlavně v rámci Visegrádské čtyřky a proto by se měli i Češi zajímat o volby v Polsku a hlavně o jejich výsledky, protože ty mohou ovlivnit českou zahraniční politiku, a nejen tu. Pojďme se tedy seznámit se stranami a koalicemi kandidujícími v polských parlamentních volbách.

Donald Tusk (PO) a Aleksander Kwaśniewski (LiD) během televizní debaty.Wojciech Grzędziński, Dziennik.pl

Podle předběžných výsledků je favoritem voleb liberální Platforma Obywatelska (PO – Občanská platforma). Její předseda a hlavní tvář kampaně Donald Tusk je velkým favoritem na křeslo premiéra. PO je středopravicová liberální strana prosazující volný trh, alespoň částečnou privatizaci zdravotnictví, snížení daní a podporu malých a středních podnikatelů. Její voličskou základnu tvoří vzdělaní lidé, mládež a takzvaná Polonie, čili polská emigrace především v západní Evropě, Kanadě a USA. Podle nejnovějších předběžných výsledků ji bude volit 35% Poláků. 

Strana která se podle preferncí nachází na druhém místě je současná vládní strana Prawo i Sprawiedliwość (PiS – Právo a spravedlnost), jejíž předsedou je Jarosław Kaczyński, který je zároveň i dosluhujícím premiérem. Strana vznikla v roce 2001, kdy se opírala o vlnu popularity tehdejšího ministra spravedlnosti a současného polského prezidenta Lecha Kaczyńského. PiS je středopravicová politická strana, která svůj program založila na zpřísnění trestů za zložiny proti životu, zdraví a jménu. Ostře postupuje proti korupci, díky čemuž vyhrála předešlé volby. PiS volí hlavně starší lidé poslouchající Radio Maryja otce Rydzyka. Během dvou let vládnutí této strany z Polska odešly téměř 2 miliony obyvatel. V současné době má 30 procentní podporu. 

Na třetím místě co do počtu preferencí je koalice Lewica i Demokraci (LiD – Levice a demokraté), kterou reprezentuje bývalý polský prezident Aleksander Kwaśniewski. Koalice LiD vznikla před volbami do místních zastupitelstev v roce 2006 a tvoří ji Demokratická strana, Polská sociální demokracie, Svaz demokratické levice a Unie práce. Její program má středolevicový a socioálnědemokratický charakter. Dodnes tvoří alternativu proti vládní pravici i opoziční PO. Její voličskou základnu tvoří levicově smýšlející voliči především z venkova a menších měst. V předběžných průzkumech má 10 procentní podporu. 

Další stranou kandidující v nadcházejících volbách je Polskie Stronnictwo Ludowe (PSL – Polská lidová strana) s podporou 6% a je zřejmě poslední stranou, která překročí 5% hranici pro vstup do Sejmu (v případě koalic je tato hranice 8%). Jedná se o stranu politického středu, která se opírá hlavně o hlasy rolníků a drobných zemědělců na jejichž podporu má také zaměřen svůj program. 

Zbylé strany podle předvolebních průzkumů nemají šanci se do Sejmu dostat. První z nich je Samoobrona (Sebeobrana) s předsedou Andrzejem Lepperem, bývalým ministrem zemědělství. Strana svou politiku založila na myšlence národovecké levice (nebo také národní levice). Propaguje pohyblivou daň, která je v EU zakázána a s jejíž pomocí by financovala zvýšení dotací pro zemědělce a zvýšení sociálních výdajů. Podle Samoobrony by se hlavními sektory polské ekonomiky měly stát zemědělství, stavebnictví a malé a střední podniky. Rázně vystupuje proti eutanázii, potratům a legalizaci takzvaných měkkých drog. Odmítá větší zahraniční investice v Polsku. Prosazuje naopak zavedení prezidentského systému, zrušení Senátu a okamžité stažení polských vojsk z Iráku. Má 2 procentní podporu. Společně s PiS a LPR tvořila předešlou vládu, jejíž rozpad způsobil současnou politickou krizi. 

2 procentní body podpory předvolební průzkumy připisují také koalici LPR (Liga Prawicy Rzeczypospolitej – Liga pravice rzeczpospolity), tvořené stranou Liga polských rodin (LPR), Pravicí rzeczpospolity (PR) a Unií reálné politiky (URP). Její hlavní tváří je předseda LPR a bývalý ministr školství a vzdělávání Roman Giertych. LPR podporuje práva rodin, prosazuje silnou pozici Polska, snížení daní a většinový volební systém pro volby do Sejmu. Odmítá přijetí Eura a „Evropské ústavy“, a rozšiřování „bruselské byrokracie“. 

Poslední stranou, která se uchází o hlasy voličů v nadcházejících volbách je Polska Partia Pracy (PPP – Polská strana práce). Jedná se o sociálnědemokratickou stranu, která svůj program zakládá na zásadách antiliberalismu a antikapitalismu. Domáhá se zastavení privatizace, propaguje zvýšení sociálních výdajů, užší spolupráci s východními sousedy Polska a bezplatné školství a zdravotnictví. Odmítá zavedení jednotné daně, obnovení trestu smrti a proamerickou politiku. Její podpora je tak malá, že ji předběžné průzkumy ani neuvádějí. 

Z předvolebních průzkumů vyplývá, že volby nejspíše vyhraje liberální Platforma. Je otázkou, kolik nakonec získá křesel a tudíž, bude-li moci vládnout sama nebo bude muset vytvořit koalici s některou z dalších stran. Nejpravděpodobnější se jeví koalice PO a PSL. Není ale vyloučena ani koalice PO a LiD, i když ji zatím představitelé obou uskupení odmítají.