Naprosto skvěle a pravdivě popsáno!👍

Vlastně to znamená vzít si zpátky stát. Ale těžko mi lze představit, že si to ta pakáž dá dobrovolně uzmout. Vždyť vidíme, jak jsou libtardi nervózní, ufňukaní a morálně vykolejení z toho, že by měli jít od válu. A to jde jen teprve o první, základní a formální krok k záchraně společnosti.

Ano, ve své podstatě jste to vystihl naprosto přesně akorát nenásilnou a demokratickou formou, čemuž předchází skutečnost že členové onoho družstva již pochopili úplně významný, ideologii družstva, a ekonomický mechanismus. Ono ve své podstatě přijít absolutně nový ekonomický model který je zcela funkční protože má podporu momentálně liberální ekonomiky, tak to znamená, že členové družstva budou sami chtít abys se to celé změnilo. A protože jsme materialisticky zaměřený národ díky nedokončené sociální transformaci a volnému tržnímu hospodářství, tedy díky Václavu Klausovi který nastavil liberální ekonomiku s jediným ochranným mechanismem což byla, neviditelná ruka trhu, která neměla vůbec žádnou oporu v systému aby mohla začít fungovat, tak lidí do onoho družstva vzájemné podpory by mělo logicky exponenciálně přibývat. Souhlasím že momentálně vedení nebude souhlasit, ale to by museli změnit zákon o korporacích, do čehož se nikdo pouštět nebude protože oni momentálně necítí se být jakkoliv ohrožení. Faktem je že družstvo vzájemné podpory zatím neexistuje, ale pokud budou lidé sledovat můj blok a nebo lépe mé sociální sítě, tak by se mohli dozvědět daleko více podrobností než zde na blogu iDNES kde každý autor řeší určitou protiprávnost kodexu blogera, která moc znemožňuje psát plnohodnotně své myšlenky a ideje, a opět pouze a jen díky materiální stránce.

Děkuji za příspěvek a přeji pěkný zbytek dne.

Napsal jste skvělé texty. Řešení prostřednictvím rostoucího družstva je obdobným řešením, které nabízí Robejšek, na principu - lidské komunity si musí pomoci samy - solidarity. Znáte příběh Čubova družstva ve Slušovicích za komunistů? Je to vlastně příklad toho, co navrhujete z praxe, že to možné je. Přesto jsem skeptický. Pro správu jakkoli velké lidské společnosti - družstva či státu jsou nutné dvě základní premisy. V podstatě likvidace korupce a systém, jenž by generoval kompetentní lidi vlastně na každé důležité pracovní místo v takové komunitě.

To, co se děje ve světě (jde skutečně o dějinnou zlomovou transformaci lidské společnosti) je vlastně před občany západu tajeno. Nositelem je Čína. A tamní příběh je zajímavý tím, že se ve vedení tamní KS našli lidé, kteří onu korupci dokázali vymýtit (i tresty smrti a ve svých řadách) a pozvali si nejlepší západní ekonomy, aby jim poradili, jak na ekonomiku (důsledkem uvolnění lidské kreativity a podnikavosti, ale bankovní, finanční sektor je pod důslednou kontrolou státu). Zavedli systém, že do KS přijímají důsledně jen takové lidi, kteří jsou svou kompetentností společnosti na všech stupních skutečně užiteční. V tom spočívá onen zázračný vzestup Číny. Mj také v tom, že čínští mladí lidé jsou doslova lační a dychtiví po vzdělání, poznávání. On v tom není nevinně ani konfucionizmus, stručně řečeno prostý vypjatého individualizmu.

Západ se svou neoliberální neokoloniální ekonomií a finančním kapitalizmem produkujícím feudální rentiérskou vrstvou ve finančním sektoru končí.

Moje skepse stran oné možnosti družstevní spočívá v tom, že Čubovy Slušovice byly eliminovány ještě komunisty a dnes nepochybuji, že by byly zlikvidovány vládnoucími kruhy, tak či onak.

A západní hra na demokracii? Ta už není v rukou státu, ale v rukou nadnárodních korporací a ještě přesněji v rukou soukromého finančního sektoru ovládající finanční průmysl - proto jde o finanční kapitalizmus nikoli o průmyslový, ve kterém západ vzkvétal.

Vážený pane Špáto,

děkuji za kvalitní komentář a cenné historické paralely.

Slušovice - máte pravdu, bylo to výjimečné a funkční řešení. Problém byl v tom, že fungovalo proti systému a bylo proto nakonec eliminováno.

Čína - uznávám úspěšnost tvrdého potlačení korupce a kompetentní vedení. Ale jde o autoritářský model, který u nás není možný.

Družstvo je absolutně diametrálně odlišné: V souladu se systémem - využívá stávající legislativ Tržní síla místo konfrontace - vlastní banka + pojišťovna vytvářejí konkurenci Dobrovolná účast - nikdo nikoho nenutí

Demokratická kontrola - jeden člen = jeden hlas Klíčový rozdíl: Místo boje proti elitám vytváří lepší alternativu. Když nabídne levnější hypotéky, konec exekucí a lepší služby, ostatní budou muset následovat.

Mondragón ve Španělsku ukazuje, že to funguje - 80 000 zaměstnanců ve 257 společnostech, vlastní univerzita, banka, pojišťovna. Ve svobodném tržním prostředí. Morální hazard řeší tím, že členové nejsou jen klienti, ale spoluvlastníci s osobním zájmem na fungování systému. Nejde o "reset systému" - jde o praktické řešení, které můžeme začít realizovat okamžitě bez čekání na politiky.

Je to evoluce zdola, ne revoluce shora.

S úctou,

Petr Every

Zdruzstevnovani? To uz tady bylo v padesatych letech a vime jak to dopadlo. Aha, tentokrat uz jsme se poucili a vime jak na to. Tak znova do toho!

Zdravím a děkuji za názor. Plně jsem pochopil vaši ironií a musím se přiznat, že jsem nečekal že se ozve někdo, kdo plně Koresponduje s obsahem článku. Přiznám se..., mám-li si vybrat mezi družstvem a nebo politikou, tak raději zvolím družstvo. V České republice ale i v Československu bylo založeno družstev velmi mnoho. Avšak pokud je někdo uvědomělý, a nejde mu o finanční zisky, ale o osvětu veřejnosti a o narovnání mezilidských vztahů a morálních hodnot, tak si myslím že by takové družstvo mělo dostat šanci. Tak jak jsem popsal nejen v tomto příběhu, tak započala obrovská éra nedůvěry. Proto chápu, že samotné slovo družstvo vyvolává značné prvky nedůvěry. Ale myslím si že politika je v žebříčku nedůvěryhodnosti postavena daleko výše než samotné družstvo. A proto jsem zvolil jako příklad družstvo, které má vyšší hodnotu společenské důvěry, než politické hnutí. Družstvo jsem také vybral z praktického důvodu, protože jako jediné V našem systému je schopné sdružit neomezené množství lidí, bez politického kontextu pouze v družstvu. Proto byla REÁLNÝ PŘÍKLADOVÝ MODEL, vytvořen právě na družstevní politice.

Ve své podstatě můžeme spekulovat o funkčnosti a budoucnosti takového modelu, ale jedno je jisté...,

1) vždy půjde o vedení družstva a jejich pohnutky

2) neexistuje žádný relevantní důvod, proč družstvu nedůvěřovat

Lidé si sami vytváří vnitřní překážky, které jim subjektivně zamezují osobnímu rozvoji. A s tím musí bojovat každý sám. Já vám mohu pouze poskytnout nástroje na potlačení vašich emocionálních hodnot, které vám zkreslují úsudek díky špatným celospolečenským návykům, osobním prožitkům a případně i výchově, kde se generačně přenášeli subjektivní preventivní opatření, jen proto, aby se ochránili před narůstajícím násilím a kriminalitou.

To ostatní je pouze a jen na vás.

Není na světě nic lepšího než kapitalismus. Slovo kapitalismus se do evropských jazyků dostalo prostřednictvím francouzského utopistického filosofa Sainta Simona v 19 století. Marx si je vybral k označené institucionalizovaného soukromého vlastnictví výrobních prostředků a tržního hospodářství. Kapitalismus existuje od samotného začátku lidských dějin. Není to nic jiného než trh. Směna zboží. Je založen na samotném jádru lidské přirozenosti. Lidé se vždy chovají podle pravidel trhu, kapitalistické racionality. Výhodně koupit, výhodně prodat. Výhodně vyrábět, zvyšovat produktivitu práce a být lepší, levnější než konkurence.

Jen přidávejte své názory, nestyďte se..., budu za ně rád, protože problematika se týká nás všech.