Tah Harrisovou. Americká viceprezidentka může vzít Trumpovi vítr z plachet

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová, pokud její nominaci oficiálně posvětí Demokratická strana, může být důstojnou vyzývatelkou sebevědomím nabitého Donalda Trumpa. Očekává se, že listopadová volba bude velmi těsná.

Dalo se to očekávat. Joe Biden odstoupil z jako kandidát Demokratické strany z listopadové prezidentské volby, jeho setrvání v této roli bylo ostatně neudržitelné kvůli sérii slovních přešlapů a přebreptů. Některé z nich byly už ostudné, jako například záměna prezidentů Putina a Zelenského. Tím se s největší pravděpodobností otevřel prostor pro právničku Kamalu Harrisovou, kterou ještě neschválil nominační sjezd Demokratické strany, nicméně se předpokládá, že půjde jen o formalitu. Může však zvýšit právě Harrisová volební akcie demokratů a nakonec porazit hřmotného republikána Donalda Trumpa, který se dere do Bílého domu?

Na Joea Bidena rostl v posledních dnech tlak, aby už za Demokratickou stranu nekandidoval. Značně nejistý a hlavně ostudný výkon v debatě s Trumpem a další Bidenovy lapsusy v přímém přenosu vedly k nevyhnutelnému rozhodnutí. Asi není pochyb, že v tomto případě tahal za nitky Barack Obama, i nadále vlivný demokrat.

Česko-americký historik a politolog Igor Lukeš v rozhovoru pro magazín FinTag sice prohlásil, že Gavin Newsom, Joe Schapiro i Harrisová „prohrávají s Trumpem ještě větším rozdílem než prohrával Biden“. Nicméně prakticky ihned po Bidenově odstoupení začaly průzkumy říkat něco jiného. Agentura Reuters informovala 23. července, že rozdíl mezi Trumpem a Harrisovou je v podstatě zanedbatelný a presumptivní kandidátka na prezidentskou funkci dokonce nad Trumpem vede o 2%. CNN přinesl naopak průzkum, podle něhož vede Trump nad Harrisovou o 3%, samozřejmě musíme brát v potaz statistickou chybu. Co z toho plyne? Že listopadový souboj mezi slibuje jedno z největších a možná nejtěsnějších volebních dramat za poslední roky. V roce 2020 zvítězil Biden nad Trumpem, který obhajoval prezidentskou funkci, o zhruba 7 milionů hlasů (51,3 % ku 46,8 %), nicméně listopadová volba mezi Harrisovou a Trumpem může být v tomto směru ještě zajímavější.

Harrisová jako „radikálně levicový šílenec“

Na druhou stranu je nutno souboj Trumpa s Harrisovou, pokud dostane oficiální nominaci, vnímat nejen prizmatem řešení konkrétních problémů Ameriky jako inflace, zdražování, ceny pohonných hmot či migrace, ale také ideologicky, jako bitvu mezi „socialistou (Harrisová) a kapitalistou“ (Trump). Konzervativní americký novinář a komentátor Bill O’Reilly ostatně nazval Harrisovou socialistkou, která je v americké dobové realitě vnímána zvlášť negativně. Trump si pak nebral servítky a na jednom z mítinků řekl, že Harrisová je „radikálně levicový šílenec“ Na strunu jakéhosi levicového extrémismu budou jistě Republikáni v případě Harrisové hrát a budou se ji tak snažit vykreslit jako radikálně levicovou a progresivistickou hrozbu celé Americe. Vlivný americký senátor Marco Rubio uvedl pro spřízněnou televizi Fox News, že „by se jednalo o nejradikálnější levicovou prezidentku, jakou USA kdy měly, pokud by byla zvolena“.

Potraty jako třaskavé volební téma

Program Harrisové se soustředí na ta témata, která polarizují či rozdělují nějakým způsobem Ameriku. V prvé řadě se jedná o právo na potraty, citlivé a možná však i klíčové volební téma, které může být pro Trumpa příslovečnou koulí na noze. Ten v jejich otázce změnil názor. Nejprve je podporoval, v kampani v roce 2016 naopak tvrdě kritizoval. Trumpova administrativa pak činila kroky, které usilovaly o co největší omezení potratů. V roce 2022 zrušil Nejvyšší soud USA federální právo na potrat. Jednotlivé státy tak mají o potratech rozhodovat autonomně. Harrisová bere boj proti zákazu interrupcí jako osobní. Poukazovala nesčetněkrát na důsledky, které způsobily zákazy potratů. Nicméně republikánské postoje v této věci mohou dřívější Trumpovy voličky nahnat právě k demokratům.

59letá politička se také už v minulosti několikrát vyslovila proti trestu smrti, nicméně současně dodala, že by každý závažný případ posuzovala individuálně. Její postoj v této záležitosti je principiální a vlastně celoživotní, i když za něj sklidila poměrně drsnou kritiku od aktivistů v minulosti. Naopak Trump pléduje za rozšíření trestu smrti.

Nebělošské obyvatelstvo jako klíč k možnému vítězství

Důležité bude, aby Harrisová byla gravitačním polem zejména pro mladé voliče, na které se mimo jiné demokraté zaměřují. Biden v tomto směru příliš úspěšný nebyl. Harrisová se staví za legalizaci marihuany a větší podporu univerzitních studentů, aby si mladou generaci naklonila. Další velkou skupinu představují tradičně již Afroameričané a Hispánci, kteří svou většinovou podporu dali Trumpovi při jeho zvolení v roce 2016. Hispánci představovali skupinu, která v minulosti dávala přednost demokratům, nicméně výkon Bidenovy administrativy, za něhož se zvýšila inflace, ceny benzínu, bují drahota, provedly se některé ústupky v sociální oblasti, měly za následek, že vzrostla v posledních letech jejich podpora republikánům.

Afroameričané, kteří pomohli Bidenovi k vítězství v posledních prezidentských volbách, pak vzhlížejí k Harrisové s nadějí, zejména pak ženy. Organizace WinWithBlackWomen svolala před několika dny přes aplikaci Zoom setkání, kterého se zúčastnilo přes 44 000 účastnic, které plédují za zvolení Harrisové. „Jako žena tmavé pleti se jdu dnes sejít s ostatními černošskými ženami. Bude nás mezi 20 000 - 30 000, protože je to pro nás osobní, stojíme každopádně za viceprezidentkou Harrisovou, prohlásila kongresmanka Joyce Beattyová ještě těsně před touto akcí, která vyzněla jako jasná a transparentní podpora Harrisové.

V zahraniční politice se bude americká viceprezidentka zaměřovat i nadále na podporu Ukrajině na rozdíl od Trumpa, u něhož však není jisté, zda se jedná pouze o vlastní rozehrání jednoho z mnoha předvolebních témat, protože Američany prioritně zajímají domácí záležitosti, a po volbách, pokud by byl zvolen prezidentem, svou rétoriku zmírní, nebo pronikavěji změní. Stejně tak se Harrisová profiluje jako stoupenec Izraele, nicméně v březnu tohoto roku vyzvala obě znesvářené strany k uzavření dočasného příměří kvůli vysokému počtu palestinských civilních obětí. A zopakovala svůj návrh i před několika dny po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Migrace hýbe Amerikou

Neméně důležitým tématem bude určitě migrace. Trump se už stačil vůči Harrisové vymezit, protože za její současný stav může právě ona. Před třemi lety Biden pověřil právě Harrisovou řešením migrační krize na americko-mexické hranici, jenže to se uspokojivě nepodařilo dodnes. Trump kritizoval už předtím Bidena za jeho laxní přístup k této otázce, byť objektivně administrativa současného prezidenta, sama v migraci přitvrdila, když byl vydán exekutivní příkaz, který zapovídá zažádat o azyl migrantům, kteří do USA přicestují ilegálně.

Sama Harrisová v únoru řekla, že „ americký imigrační systém je rozbitý“. „Víme, a já myslím, že mnoho lidí to také ví, že náš imigrační systém je rozbitý a je nutno ho opravit,“ uvedla tehdy americká viceprezidentka. Ta souzní s návrhem republikánů i demokratů, že by se měly dočasně uzavít hranice v momentě, kdy by počet migrantů překročil již neúnosnou míru. Pravdou je, že v minulosti byl přístup viceprezidentky k migraci přece jen mírnější, respektive benevolentnější, musí však reagovat nejen na ostrou Trumpovu protimigrační rétoriku, ale především na skutečnou vážnost situace, která panuje na americko-mexické hranici. Více než 6,4 milionů migrantů, kteří se chtěli dostat do USA ilegálně, bylo během stávající Bidenovy administrativy zastaveno na hranici. A taková čísla jsou už varující, ba přímo alarmující.

Dva kontrasty, dva jiné světy

Trumpovi byla po atentátu prorokována hladká výhra v prezidentské volbě, jenže do ní zbývá ještě několik měsíců a nálady se mohou ještě přirozeně mnohokrát změnit. Trump tak zdaleka nemá vítězství jisté, stejně tak Harrisová. Prvním afroamerickým americkým prezidentem v dějinách se stal v roce 2008 demokrat Barack Obama. Jednou z klíčových otázek však zní, zda jsou Američané vůbec mentálně připraveni přijmout první prezidentku tmavé pleti, a navíc političku, jejíž agenda je v řadě směrů levicová, a která podle mnohých komentátorů nemá více konkretizovanou či rozpracovanou koncepci k jednotlivým problematikám. O Trumpovi se nicméně dá říct to samé, ten do předvolebního klání vstoupil především vahou svého ega. Trump a Harrisová nemohou být typologicky více jinými osobnostmi, jde o souboj či kontrast dvou různých světů. Jakému z nich dají voliči nakonec přednost, uvidíme už v listopadu.