1) Proč odvolat současné vedení ČEZu; 2) Lidé z ODS a TOP 09 nemají být zaměst. v. s

1) Odvolá Ministerstvo financí ČR současné manažery ČEZu, kteří nemají důvěru ve společnost kterou řídí? 2) Lidé z pravicových stran ODS a TOP 09 nemají být zaměstnanci veřejného sektoru, tedy být placeni z veřejných peněz.

Ad 1) 

Je ČEZ v současnosti přiměřeně efektivně řízen? Přijde mi, že ne (ale bohužel je to nyní jen můj dojem (zatím) nepodložený čísly). Zřejmě je ČEZ pro vedoucí pracovníky ČEZu jen dojná kráva.

Obsazování vrcholových funkcí ČEZu bylo a je především politické a v mnohém na bázi známostí. Je náhoda, že současný ředitel ČEZu Daniel Beneš se zná s bývalým ředitelem ČEZu Martinem Romanem z dob studií na gymnáziu v Havířově, kam oba chodili? Všichni víme, že i díky tomu, že se s Romanem znal, tak byl přijat do ČEZu a bylo s ním počítáno za nástupce Romana na ředitele ČEZu.

Je náhoda, že syn Václava Klause Jan se v poměrně krátké době stal ředitelem řízení útvaru rizik v ČEZu a když svým „řízením“ rizika pokonil zahraniční expanzi z ČR jihovýchodním směrem, tak místo toho, aby byl vyhozen, tak byl převelen jmenováním na ředitele útvaru controllingu. Byl Jan Klaus tím nejlepším z mnohých na tyto funkce? Pravděpodobně Jan Klaus nebyl nejlepší.

Dřívější i současní manažeři ČEZu zabezpečili sebe a své rodiny na generace dopředu. Proč však Ministerstvo financí České Republiky nekoná a nedá pokyn k odvolání mnohých ze současného vedení ČEZu, když manažeři ČEZu nemají důvěru v pozitivní rozvoj a růst hodnoty společnosti kterou řídí? Viz současné uplatňování opčního programu vedením společnosti, kdy z letos získaného nároku celkem na x akcií jich obratem prodali 90 %. Tento prodej jen potvrzuje to, že jednají více ve svém soukromém zájmu, než v zájmu prosperity společnosti a jejích akcionářů. Nejsou však v záviděníhodné situaci, neboť na jednu stranu musí jednat v zájmu  akcionářů, tedy i minoritních, ale na druhou stranu občané chtějí mít levnou elektřinu, když je ČEZ z cca 70 % státní majetek, tedy majetek všech občanů ČR. (Dovedu si představit scénář, že Energetický regulační úřad by mohl zahájit strategickou regulaci koncových cen pro podniky v ČR a obyvatele ČR tak, že by ceny el. energie pro koncové spotřebitele mohly být hluboko pod současnými cenami - a z přebytků el. energie ať si tvoří ČEZ zisky a prodává je na burze.) Je věc Ministerstva financí ČR k jaké dlouhodobé strategii se přikloní, ale mělo by myslet na nepoškozování minoritních akcionářů (třeba i tím, že by mohlo nabídnout dobrovolné odkupy akcií za férovou cenu, ...). Je třeba stavět v ČR nové bloky jaderných elektráren, k čemuž se konečně reálně po mnohých letech neefektivních diskuzí a zrušeném tendru schyluje; mezi  argumenty pro stavbu dalších bloků je životnost Dukovan, znečišťující vliv uhelných elektráren na životní prostředí a uhlí pro uhelné elektrárny, závislost na dodávkách plynu ze zahraničí do paroplynových elektráren. Ekonomika - výpočet návratnosti investic do nových bloků jaderných elektráren je druhořadý a s mnoha proměnnými vstupními parametry vede k velkému rozptylu výsledků, ale případně se mnohé další strategie a také daňové a další zákony mohou schválit podle budoucí aktuální situace.

Pokud si člověk věcně srovná ČEZ s jinými středně velkými a velkými výrobci el. energie v Evropě, tak konkrétní odpovědní lidé v ČEZu udělali přešlapů hodně, za což by mělo následovat personální potrestání. Kolik z 12 členů dozorčí rady ČEZ vlastní alespoň pár desítek akcí ČEZu, aby měli motivaci skutečně dohlížet na výkon působnosti představenstva a činnost společnosti. Podle výroční zprávy ČEZ za rok 2018 z 12 členů dozorčí rady ČEZ vlastnili nějaké akcie 3 lidé, počet v ks: 2, 50, 570; členům dozorčí rady jde fixní částka za výkon funkce za měsíc, tato dozorčí rada mi přijde za takovýchto podmínek jen formální. Dále ve výroční zprávě ČEZ chybí pro jednotlivé investice, alespoň přehledově, v zahraničí (Německo, Polsko. Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Turecko) poměrové ukazatele a příslušná čísla k nim: tedy např. v Bulharku ROIC, ROE, ROA, .... 

Ad 2) 

Lidé, kteří byli, jsou, či budou v pravicové straně  (ODS, TOP 09, ale i dalších) a tedy tím doložili svou pravicovost, tak by neměli být placeni přímo (zaměstnanci) z veřejných peněz (tím je myšleno funkce nevzešlé z voleb, tedy úředníci, učitelé, hasiči, ...), neboť svou pravicovostí říkali a říkají, že nepotřebují být přímo (zaměstnanecký poměr) závislí na penězích z veřejných zdrojů. Chtějí-li peníze z veřejných zdrojů, tak ať soutěží o veřejné zakázky, žádají o dotace,...

Jenže mnozí lidé využili členství v pravicových politických stranách a nacpali se díky tomu na úřednická místa, když tyto strany byly u vesla, tedy v době kdy byly v ČR v parlamentní koalici, v koalici kraje, či obce a nebo tato solidní místečka obsadili jejich příbuzní.

Jedna věc je odbornost a druhá je členství v politické straně. Když lidé mají levicový příjem, tak principiálně nemají být členy pravicové strany.

Ano, myslím si, že přímo z veřejných rozpočtů nemají být placeni lidé (zaměstnanecký poměr) veřejné správy, kteří jsou a byli členy pravicových stran (vyjma samosprávy, krajů, měst, obcí; funkce, které jsou obsazovány přímo na základě parlamentních, krajských a komunálních voleb, tím se myslí poslanci, senátoři, krajští zastupitelé a obecní zastupitelé). Kdyby byl v ČR napsán a přijat zákon, který by tyto lidi donutil odejít z těchto funkcí a měli by doživotní stopku pracovat v pozicích placených (zaměstnáních) z veřejných peněz (a opět, netýká se samosprávních funkcí obsazovaných přímo na základě výsledků parlamentních, senátních, krajských a komunálních voleb, ...), by to státu jistě pomohlo a u státní správy nejlépe aplikovat bez výjimek. A každý je nahraditelný.

V čem všem se projevil důsledek politického vedení země od roku 1989? Projevil se i v dosazování po známostech do úřednických pozic (kde jsou dnes lidé zabarikádováni díky služebnímu zákonu; BTW mimo jiné si myslím, že úřednickou zkoušku měli dělat všichni úředníci, tedy i ti, kteří byli na úřednických místech před účinností služebního zákona, jistě by to prospělo k lepšímu fungování veřejné správy – a to by také mohli zákonodárci napravit a nařídit zákonem, aby každý úředník musel zdárně složit úřednickou zkoušku - a funkcí ve společnostech s nadpolovičním majetkovým podílem územně správních celků (státu, kraje, či obce)? Je obtížně ty důsledky přesně vyčíslit, jsou negativní, neboť na daná místa nebyli v tu danou dobu vybíráni ti nejvhodnější dostupní lidé, kdoví jaké machinace kolem toho byly a jsou.

Píše se také, že lidé nemají být diskriminování podle svého politického přesvědčení, jenže zde se nejedná o diskriminaci, ale o umožnění jim naplňovat své pravicové politické přesvědčení v soukromém sektoru, což doložili členstvím v pravicové straně. I když přesně tito lidé dnes s oblibou tvrdí, že pravice a levice již neexistuje. A ano, z velké míry jde vždy jen o to, kolik peněz se vybere na daních, kolik peněz se do čeho přerozdělí a jakým tempem roste množství peněz v dané ekonomice (pro ČR v Kč), ale pro obsazení lukrativních míst ve veřejné správě a dalších funkcích (plus informací z toho plynoucích) jim členství ve straně, která se definovala pravicově, v minulosti především v ODS a TOP 09  posloužilo skvěle.

Proč se v textu nezmiňuji o straně ANO, která se původně definovala jako pravicová strana se sociálním cítěním? Protože je to poměrně mladá strana, tedy v dlouhodobějším kontextu se nedají posuzovat její kroky prospěšnosti/neprospěšnosti pro ČR jako celku, kdežto u původně zavedených stran to jde. (Jistěže vnímám demonstrace kvůli vládě vedené A. Babišem a jemu samému, ale to do tohoto textu nepatří.) I zde platí to, že členové strany ANO by měli mít s veřejnou správou společné jen to, že by jí měli být součástí jen ve funkcích vzešlých ze samosprávních voleb (parlamentní, krajské, komunální, vždyť víte, ...).

Závěr

Oboje 1) i 2) má vliv na HDP (hrubý domácí produkt) a HNP (hrubý národní produkt). HDP sice víceméně roste (od roku 1993 procentuálně vůči předchozímu roku kleslo jen v letech 2009, 2012 a 2013), ale poměr HNP ku HDP od roku 1993 klesá. V roce 1993 byl HNP na cca 99 % HDP a v roce 2019 to je někde na cca 93 %, což znamená, že zisky jdou jinam a to co je produkováno v naší zemi se dostává pod zahraniční kapitál, ... K tomu by se ještě dalo dodat, když ten který rezort křičí, že chce příjem xy % z HDP (znáte to, na obranu, školství, kulturu, ...), tak při snižujícím se poměru HNP k HDP je to špatně, měli by se mezi sebou přetahovat o procenta z HNP.

Již několik let mám v plánu napsat článek o měření inflace dle CPI a podle růstu množství peněz v ekonomice (především se věnovat M2 a MZM) ... se solidními grafy a popsat to, co je špatně měřeno, jen je třeba se k tomu dokopat.

Pozn. Psáno nyní bez dohledávání údajů, tedy údaje mohou být mírně nepřesné, neb jsou to údaje, které jsem pročítal a procházel kdysi v dávnější minulosti, v textu jde však především o nabídnuté myšleny. Pokud někdo máte nějaké podstatné připomínky, či vidíte nějakou chybu, tak to napište k tomuto textu do diskuse; já až budu mít čas, tak si to podrobně projdu a případně text poupravím.