Stačilo by, aby lidé, připravující změnu, taky byly na těch místech osobně (proč proboha je u polikliniky Budějovická zastávka se stříškou, kde ale zastávka není a je o 20 metrů blíž, kde nejen, že není kam hlavu schovat, ale také čekající překážejí v průchodu lidem, co jdou do / z metra? Lidem, kteří musí tedy chodit přes trávu, aby se do metra vůbec dostali? Proč Ládví, které není uzpůsobeno na takový provoz lidí / příměstských autobusů, kde si není kam sednout, je tam jeden jediný výlez z metra (silně poddimenzovaný na ty davy)? Kde opět lidé brání v průchodu na další, vzdálenější zastávky (samozřejmě čím delší má spoj intervaly, tím je dál. Aby byl nedoběhnutelný? Lidi se tam vrhají do silnice, aby svůj spoj - třeba 369 do Štětí - zastavili, protože až na zastávku nestíhají doběhnout... Invalidi se smutně dívají za odjíždějícím spojem, ke kterému nestihli dojít a při představě hodinového čekání bez lavičky, přístřeší a třeba I odpadkového koše kolikrát polykají slzy! A podobné vyslovené "bezmozkoviny")... Zrovna tohle jsou "kosmetické" změny, kterých je určitě po Pze miliony, ale které lidem hodně komplikují život, případně pokud se napraví (což nebudou tak závratné částky, jako přeplánování tras tramvají), také hodně pomůžou. Jen začít používat mozek a najít v sobě kousek empatie.
