Ty děcka už všechno mají, co jim mám furt kupovat? Nic!

Klid a pohoda nebo nervy, stres a vítr v peněžence? Čím jsou Vánoce pro vás? Jsou tím, čím chcete, aby byly? Musím kvůli dětem, namítnete. Všechno špatně.

Děti sice  chtějí hrozně moc hraček, ne ale proto, že by je potřebovaly. Děti potřebují lásku. A to jak brát, tak i dávat. Krásně to vidíme v článku pana Vladimíra Kapala "A proč nejsi můj táta?". Malé děti mají vůbec velké kouzlo. Jejich projevy a tužby jsou opravdové a nezkažené. Alespoň do doby, než začnou být pod vlivem televize a reklam. Tak, jak jsme těmto vlivům vystaveni my, dospělí. Pozorováním malých dětí se tak můžeme mnohé naučit i my.

Klíč k poznání se však skrývá i v nás, dospělích. Stále častěji vnímáme Vánoce jako svátky plné shonu a stresu. Kvůli chvilkám pomíjivé radosti z věcí, které ani nepotřebujeme často ohrožujeme napínáním rozpočtu svoje samotné bytí. Sháníme dětem dárky na Vánoce proto, že to děti potřebují nebo si to přejeme my? Nebo si přeje někdo jiný, abychom si to přáli my? Někdo, kdo má prospěch z toho, že utrácíme. Kdo profituje z obrovské vánoční komerce? Děti by neměly příjmat dárky automaticky. A my bychom je neměli automaticky dávat. Málo z dětí si v dnešní době pamatuje, co dostaly na Vánoce loni. To je chyba. Vidíme, že množstvím hraček jejich hodnota nevzrůstá. Naopak. Někdy je obyčejná, dlouho odpíraná hračka ceněna dítětem mnohem víc.

Cožpak netoužíme mít na Vánoce klid a pohodu? Drtivá většina z nás dospělých ani nic jiného, než klid a volno bez zvonění telefonu nechce. Učme to i naše děti. Nesnažme se je ošálit plyšovým medvídkem. Mohou si ho sice hladit, on ale jejich lásku neopětuje. To je náš úkol. Proto na Vánoce věnujme dětem čas. Buďme s nimi. Ať se učí, že Vánoce nejsou jen o příjmání dárků, ale později, až povyrostou a přestanou věřit na Ježíška, také o dávání dárků. O rozdávání radosti, porozumění, a lásky. To je to nejdůležitější, co můžeme našim dětem dát a co je můžeme učit. Ty pravé hodnoty nepředstavují totiž věci, ale lidské vztahy, přátelství a láska.

Nezapomínejme také, že to, co před Vánocemi pracně sháníme letí po Vánocích často brzy zapomenuté do kouta. Někdy právě ty hračky, které v Číně vyrábějí malé děti. Ty Vánoce nemají.

Co takhle zajít do dětského domova a pohrát si s dětmi, které jsou samy? Co tak adoptovat dítě na dálku a každý rok mu poslat nějaké peníze, aby mohlo chodit do školy? Co přispět na jinou dobročinnou sbírku? A tak až budeme přemýšlet, co ještě dětem na Vánoce koupit, pamatujme, že méně je někdy více.